Holistická léčitelka Soňa Hájková: Půst je dlouhá cesta sebepoznání

Když jsem byla mladá, věnovala jsem se makrobiotice. Následně jsem zkoumala vegetariánství. Vegetariánský směr mě navedl dál k vitariánství. Pak jsem se zcela nenásilně dostala k půstu. Najednou jsem neměla potřebu dát si něco k jídlu. Přišlo to přirozeně z pocitu mého těla. Uvědomila jsem si, že jsem celý den nejedla. Pak z toho byly dva dny, tři dny a zjistila jsem, že se u toho cítím skvěle. Takhle v souladu se svým tělem jsem vstoupila do prvního půstu. V mém případě tomu nepředcházelo žádné onemocnění nebo rozhodnutí vycházející z touhy vyzkoušet něco nového.

Překvapily tě během půstu nějaké tělesné změny?

V začátku půstu mě pořád fascinuje, jak má energie narůstá. Vyzkoušela jsem si sama na sobě, že čím míň jím, tím víc mám energie. Taky mě překvapilo, že během půstu se mé tělo zpružní. Jsem od přírody flexibilní, avšak v průběhu půstu je ohebnost mého těla mnohem větší. A je to skutečně diametrální rozdíl.

Čím tě samotné půsty obohatily?

Zkoumala jsem nejdřív třídenní půsty, pak pětidenní a pozorovala jsem, co to se mnou dělá. Půsty se pořád prodlužovaly. Vždycky jsem byla v šoku z toho, jak skvěle se cítím. Půstem se člověk dostává do většího kontaktu neboli přátelství se svým fyzickým tělem. Byla jsem pozorovatelem toho, jak je půst pro mé tělo oživující a ozdravující. Vůbec mě to neobtěžovalo a byla to pro mě snadná cesta. Delší půsty způsobovaly změnu i v jiné oblasti – byly hodně povznášející pro mé vědomí a moje psychospirituální procesy.

Máš nějaký cíl, k němuž se snažíš pomocí půstů přiblížit?

V současné době je cílem mých půstů spíš psychospirituální průzkum než ta tělesnost. Posledních pět let prodlužuji půsty na delší a delší a cítím se naváděná do pránické cesty, tedy do života bez hmotné stravy. V mých posledních dvou dlouhých půstech jsem zjistila, že pravděpodobně jsem energeticky tak otevřena, že ta pránická cesta nejenže mi je blízká, ale je pro mě možná. A teď jsem na tom průzkumu.

Podstoupila jsi půsty dlouhé 28, 35, 42, 70 dní a chystáš se k 90dennímu. Jak působí na člověka tak dlouhý půst?

Během půstu člověk spontánně vstupuje do rozšířených stavů vědomí, kdy se přestává identifikovat pouze s tou tělesnou, smyslově uchopitelnou složkou sebe sama. Vědomí se rozšiřuje a člověk se dokáže spojit s tím, co je nadsmyslové.

Člověk začíná vnímat poslání své duše, své přirozené směrování, uvědomuje si hlubší univerzální souvislosti.

Já jsem během dlouhého půstu měla možnost nahlédnout do archetypální oblasti, do oblastí kolektivního vědomí i nevědomí. Byla to ale jiná zkušenost, než když o tom člověk čte v knize. Byla to zkušenost prožitková, nikoliv rozumová. Zasáhl mě také vhled do lidských destrukčních vzorců, které v nevědomosti vytváříme, a i já jsem jejich součástí. Tuto bolestnou zkušenost zpracovávám již téměř rok. V postním období se hodně rozvíjí a posilují mé instinkty, smysly, nadsmyslové vnímání, intuice, zření, tvořivost, cítím, jak lépe kooperují obě hemisféry, cítím se být zdravěji zapojena do zemského i kosmického řádu. Být v souladu je prostě blažeností naplňující pocit.

Jak zvládáš uchopit a zpracovat zkušenosti jako například náhled do archetypální oblasti a jiné?

Je velice důležité naučit se k půstu správně přistupovat. Díky půstu můžeme obohatit rozměr svého bytí i žití. Načerpat nové poznání přímou zkušeností a žít jej. Člověk by se neměl ztotožňovat s tím, co během půstu zažije. Může se v nás otevřít nějaký proces, kterým pak jisté období procházíme. Je však potřebné uvědomit si, že jsme se jen otevřeli poznání, které má prožitkový charakter. Je potřebné dát si čas vše prožité integrovat, s pokorou rozšiřovat svoji lidskou identitu a tu pak tvořivě manifestovat.

Část 2: Půsty pod Soniným vedením

Pořádáš týdenní půsty pro veřejnost. Je potřebné se na takový pobyt nějak připravit?

Při půstech pro začátečníky hodně zakládám na dobré přípravě a nezbytně nutné fyzické očistě. Očista musí proběhnout ještě před začátkem půstu. Každý, kdo se na půst přihlásí, dostane ode mne doporučení, jak přejít na vegetariánskou, v lepším případě vitariánskou stravu. Již příprava na půst má jisté detoxikační účinky.

Jak probíhá samotný půst pod tvým vedením?

Všichni společně vstoupíme do půstu, přesto se u každého samotná délka půstu liší. Někteří vydrží celý týden, jiní pokračují i dál. Pro koho je to obtížné, skončí i dřív. Každému doporučuji, ať je v souladu se svým tělem, ať mu naslouchá a nechá se jím vést. Já lidi podporuji v důvěře. Pomáhám jim vypořádat se s různými obavami a ubezpečuji je, že tomu procesu, který se začíná dít, můžou věřit.

Na začátku půstu provádíme jogínské očisty. Jednou z nich je šankaprakšalána – očista zažívacího systému pomocí pití slané vody, druhou je klystýr – očista tlustého střeva a poslední je očista jater pomocí pití oleje s citrónovou šťávou. Tímto způsobem dostaneme hlavní nečistoty z těla ven a úplně vyprázdníme zažívací systém. Denně pak chodíme bosky, koupeme se v tůních a potocích, masírujeme se vzájemně, saunujeme, provádíme energetická cvičení a meditace, společně čteme, tvoříme, zpíváme a je to vlastně týden plný hojnosti a souznění s přírodou.

Proč jsou tyto očistné techniky na začátku půstu důležité?

Vstup do půstu je pak o něco snadnější. Vyhneme se tak fázi tzv. potravinového jitření, která se obvykle dostavuje a trvá většinou první tři dny půstu, když člověk zažívací systém nevyprázdní, jenom ho zastaví. Po vykonání očist pak člověk nepociťuje hlad, nutkavost jíst, kručení v břiše. Všechny tyto projevy člověka zbytečně znervózňují a odvádějí jeho pozornost od samotného procesu půstu.

Již samotnou přípravou na půst a očistnými technikami člověk hodně detoxikuje organismus. Zažívací systém se po této přípravné fázi regeneruje velice rychle. V důsledku toho se výrazně zlepší vstřebávání a využívání živin v těle.

Která část organismu se během půstu regeneruje nejvýrazněji?

Lidi mají výborné výsledky s očistou jater a slinivky. Játra a slinivka během půstu pořád produkují trávicí enzymy, a dochází tedy k vymývání těchto orgánů. Tyto orgány se tak revitalizují a mnohem lépe plní svou funkci.

I během půstu provádíme klystýry. Není výjimkou, že díky klystýru se i po několikadenním zastavení zažívání pořád vylučují nečistoty z těla. Je vidět, že z jater – přes tenké střevo až do tlustého střeva – se pořád něco vylučuje. A proto je půst pro lidský organismus nesmírně očistnou technikou.

Má půst i nějaké vedlejší účinky?

Ano, v rámci detoxikace se projevují i nepříjemnosti. Například na kůži se objevuje zčervenání nebo vyrážky, nevolnost, malátnost. Tyto projevy však po několika dnech odezní. Proto jsou tak důležité doprovodné přírodní procedury. Rozhodně převažují následné pozitivní účinky.

Při každém půstu dochází v těle k jakémusi restartu. Vedlejší projevy objevující se při půstu jsou častokrát jen obnovením přirozené funkce tělesných orgánů. Je potřebné tím s důvěrou projít a dát tělu možnost nastartovat nový rytmus, který je pro něj přirozený.

Můžeš prosím na základě své dlouhé praxe popsat, jak se postupně regeneruje celý organismus?

Základem je přechod z vnější na vnitřní výživu, takže tělo začíná spotřebovávat svůj vlastní nepotřebný materiál. Splasknou otoky, vyčistí se dutiny, vyhnisají drobná ložiska a chronické záněty v tkáních i usazeniny v kloubech, vyloučí se paraziti, zregeneruje se trávicí systém, tím pak tělo lépe využívá živiny po návratu. Jakmile se zlepší funkce jater, má to dopad na zlepšení zraku, často se zlepší sluch, čich, vytříbí se chuť.

Když lidi provádějí delší půst, má to dopad na endokrinní systém. Zlepšuje se funkce štítné žlázy, tvorba inzulínu, u žen fungování vaječníků atd. Celý endokrinní systém se tak restartuje.

Když je půst ještě delší, endokrinní systém se i energeticky aktivuje a to má dopad na fungování vyšších žláz s vnitřní sekrecí – hypofýzu, epifýzu. Epifýza má vazbu na třetí oko. Zlepšením funkce epifýzy tedy dochází k otevírání třetího oka, a tudíž na otevření vědomí přes šestou a sedmou čakru. Dochází tak k přenastavení fungování celého endokrinního systému. Celý hormonálně-humorální systém těla se přenastaví na jinou frekvenci. A tady začíná cesta k pránické stravě.

3. část: Na cestě k práně

Jak si vysvětluješ, že někteří lidi nepotřebují přijímat hmotnou stravu a dokážou žít jen z prány?

Z mé úrovně poznání to vnímám tak, že k životu nepotřebujeme transformovat světlo přes rostliny, zvířata a následně svůj metabolismus. Stejně na konci vznikne energie neboli ATP, chemická sloučenina. Jsem přesvědčena, že na jisté úrovni vědomí je nám dána možnost přijímat to světlo i přímo. To, že jíme rostlinnou nebo živočišnou stravu, je jen pomůcka, která nám umožňuje transformovat energii, jako když topíme uhlím. Pořád je to transformovaná sluneční energie.

Zatím však jako lidstvo nejsme připravení používat tuto kosmickou energii pouze v souladu se životem a zákonitostmi univerza.

Víc se o Soně Hájkové můžete dozvědět prostřednictvím její stránky www.centrumprirodnilecby.cz

Děkujeme Soně za možnost nahlédnout za hranice běžné zkušenosti.

[1] Z knihy Hladovění pro zdraví, MUDr. Vilma Partyková