Jakub Trávník
(Lektor akrojógy, highliner a akrobat)
Jsem lektor akrojógy, highliner a akrobat. Jsem přesvědčen, že člověk dokáže mnohem víc, než si myslí. A právě akrojóga ti umožní vidět, co všechno je v tvém životě možné, co všechno můžeš v životě dokázat…
Z našeho rozhovoru
Kubo, můžeš v úvodu stručně popsat, co vlastně akrojóga je a kde má své kořeny?
Akrojóga je v podstatě uměle vytvořený systém, který kombinuje jógu, partnerskou akrobacii a thajskou masáž. Vznikla v Kanadě a Americe zároveň. V Kanadě svět akrojógy zastřešuje portál acrojoga.com pod názvem AcroYoga Montreal. A v Americe, v Kalifornii, je to zase acrojoga.org, kterou založil Jason Nemer.
Co navíc do každodenního života dle tebe nabízí cvičení akrojógy oproti „jiným jógám“?
Tím, že je akrojóga o něco dobrodružnější než klasické druhy jógy, má potenciál oslovit zcela novou skupinu (zejména mladých) lidí, kteří na začátku až tolik netouží po duchovních rozměrech cvičení jógy. Právě akrojóga pro ně může představovat velice atraktivní formu seznámení se s jógovou filosofií. I u mě hlubší zájem o jógu vznikl až poté, co jsem začal cvičit akrojógu.
Na cvičení akrojógy je ale úžasné především to, že si vybuduješ velkou důvěru v sebe sama. Nejdřív vidíš všechny ty těžké cviky a sestavy a zdá se ti nemožné je zvládnout. A pak, když trénuješ, najednou zjistíš, že to udělat jde. Dřív nemožné se pro tebe stane realitou. Člověk dokáže mnohem víc, než si myslí. A právě akrojóga ti umožní vidět, co všechno je v tvém životě možné, co všechno můžeš v životě dokázat…
Na začátku svých lekcí často zařazuješ různá hravá a (na lekce jógy) netradiční cvičení. Třeba jsme jednou stáli všichni v kruhu, akdyž se nám setkaly pohledy, museli jsme s příslušným člověkem vydat domluvený zvířecí zvuk ? Nebo jindy jsme náhodně procházeli místností, a když přišel signál, museli jsme si rychle najít dvojici. Jaký význam mají tyto hry?
Hodně těchto cvičení jsem zavedl na základě inspirací z workshopů a kurzů v zahraničí, kterými jsem sám prošel. Jejich společným cílem je vybudovat na hodině dobrou atmosféru. Lidé si na jógu přinášejí starosti zvenku, které samozřejmě nedokážou tak lehce zahodit, jakmile lekce začne. Cílem cvičení je oprostit je od těchto starostí hned na začátku. Navíc je akrojóga hodně kontaktní, proto jsou i tato úvodní cvičení o tom, aby se mezi lidmi prolomily bariéry. Umožňují, aby se lidé již na začátku napojili na sebe, čímž mezi nimi vznikne přátelský kontakt. To je hodně důležité pro následná cvičení.
Když se během těchto zahřívacích cvičení navzájem dotknou fyzicky a zasmějí, nebudou už mít žádné mentální bariéry…
Ano, přesně o to tu jde. I proto se některá úvodní cvičení označují jako icebreakers. Některá úvodní cvičení mají samozřejmě i další významy…
Co třeba hra, kdy jsme měli poslepu identifikovat ruku někoho jiného jenom na základě hmatu?
Tady je cílem zjemnit vnímání okolního světa a zvýšit celkovou koncentraci. To se velice hodí například pro jemnější lekce, kdy převládá terapeutický rozměr akrojógy.
Kubo, můžeš nám říct, co sis do své praxe odnesl z učitelského kurzu akrojógy v Americe? Jistě to byla jedinečná zkušenost, kterou z našich končin zažil málokdo. I když jistě i finančně náročná…
V čase, kdy jsem se rozhodoval, zda se mám účastnit učitelského kurzu v Americe, jsem už akrojógu prakticky učil. Proto jsem se ptal sám sebe, jestli do toho mám jít a investovat tak velký obnos peněz do tohoto učitelského tréninku… jestli se mi to vůbec někdy vrátí…
Jsem ale rád, že jsem to zažil. Návratnost tohoto kurzu se totiž vůbec nedá ohodnotit v penězích. Zkrátka tím, že je ten kurz finančně náročnější, se ho účastnili jenom lidé, kteří do akrojógy investují množství svého času, energie a také peněz. Proto byl v podstatě každý z účastníků zajímavou osobností s originálním příběhem. To pro mě bylo neskutečně inspirativní. V kurzu nás bylo 40 a všichni jsme k sobě byli velmi otevření. Vznikla tam spousta dlouhodobých přátelství, vztahů i lásek ? Dodnes jsme v kontaktu a setkáváme se třeba na mezinárodních workshopech.
Na kurzu jsme se učili, jak být lepší akrobati, terapeuti a učitelé. Zároveň jsme se ale učili, jak být lepší lidé…
Jaké paralely nacházíš mezi chůzí na laně a každodenním životem?
Chůze po laně přináší množství symbolik, které lze propojit s prožíváním běžného života. Naučila mě vnímat přítomnost rizika v životě s jistou dávkou nadhledu. Ať už děláme cokoliv, ať jsme kdekoliv, pořád existuje riziko, že se nám něco stane. Stejně jako se může stát, že někoho srazí auto, i když jde po chodníku, tak se může stát, že nějak selže lano, když po něm procházím.
Důležité je nestrachovat se, nemyslet pořád jenom na rizika… Důležité je žít tím, co se zrovna teď děje, žít v přítomnosti a nemyslet pořád na to, co se může stát v budoucnu.
I když se všude v životě snažíme minimalizovat rizika, ta rizika tam pořád jsou (jenom si je neuvědomujeme).
Jaké další paralely s životem vidíš v chození po laně?
V chození po laně je opravdu důležité soustředit se jenom na ten další konkrétní krok. Myšlenky typu „jsem teprve v půlce“ nebo „už tam skoro jsem, chybí jenom pár krůčků“ jsou negativními myšlenkami na laně a vedou k pádu. To samé vnímám i v životě.
Myslím si, že aby byl člověk doopravdy šťastný, musí se naučit doopravdy soustředit na přítomnost. Nemá zbytečně předbíhat. Má intenzivně řešit to, co má právě teď váhu v jeho životě – tedy další krok.
Celý rozhovor s Kubou o akrojóze a také rozhovor o highliningu si můžete přečíst na našich stránkách.
Víc o Kubovi a jeho lekcích se můžete dozvědět na stránkách pražského jógového studia Akasha, na stránkách acroyoga.org (hledejte Kubův profil mezi lektory) nebo ve facebookové skupině AcroYoga Prague.