Efekt nadhledu je málo známým (ale o to pozoruhodnějším) psychologickým fenoménem. Lze jej popsat jako obrat v myšlení, jenž se náhle a jakoby „odjinud“ dostavuje u lidí, kteří měli možnost podívat se na naši modrou planetu z jedinečné perspektivy – té nadpozemské. V inspirativním a volně dostupném dvacetiminutovém snímku „OVERVIEW“ můžeme sledovat autentické zpovědi astronautů, kteří líčí své zážitky poté, co pozorovali naší planetu z vesmíru. Astronauti popisují dostavení pocitu euforie a zvláštního uvědomění. Náhle pociťují nevysvětlitelný hluboký pocit propojenosti se vším ve vesmíru. Tento jedinečný zážitek u nich vyvolává zásadní obrat v celkovém pohledu na život poté, co se vracejí zpátky na Zem.
Nejznámějším příběhem osobní proměny, kterou spustil pohled na naši modrou planetu z vesmíru, je nepochybně příběh astronauta Edgara Deana Mitchella.
O čem je série Velké příběhy na Spiritual Planet?
Inspirováni vizí mediálního aktivisty Duana Elgina věříme v transformační sílu příběhů. V čase, kdy se z internetu stal globální mozek lidstva, je právě vyprávění Velkých příběhů tím nástrojem, jenž má potenciál inspirovat milióny lidí k pozitivním změnám ve vztahu k sobě samým i ke světu kolem. Napadlo vás někdy, jak by svět vypadal, kdyby hlavním cílem všech médií bylo přinášet právě takové příběhy? Nás ano. A tak se zrodil plán postupně na Spiritual Planet přinášet projekty a příběhy, které doslova hýbou uvědoměním naší planety. Tady je jeden z nich.
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
Příběh Edgara Deana Mitchella
Jakožto člen mise Apollo 14 se stal americký astronaut Edgar Dean Mitchell šestým člověkem, jehož noha se dotkla povrchu Měsíce. Zároveň se tak zařadil mezi onu hrstku lidí, kteří se dostali od Země nejdál v historii lidského rodu. To, co E. Mitchella ale zcela neočekávaně a navždy změnilo, nebyl samotný pobyt na Měsíci. Byla to překvapivě zpáteční cesta na Zem.
Členové mise Apollo 14 zleva doprava: Stuart A. Roosa, Alan B. Shepard, Edgar D. Mitchell.
Jelikož byl E. Mitchell během mise odpovědný převážně za provoz lunárního modulu a vědecké úkony na Měsíci, byl jeho úkol prakticky naplněn po ukončení všech činností na povrchu Měsíce. Proto se cestou zpátky na Zem na rozdíl od svých kolegů nemusel zaměstnávat pilotováním vesmírné lodě a mohl si naopak dopřát víc pohledů z oken lodě. Zatímco se loď v takzvaném „barbecue módu“ pomalu otáčela kolem své osy, aby vyrovnávala teplotní rovnováhu, E. Mitchellovi se v pravidelném intervalu naskytovala jedinečná kombinace vjemů. V jeho zorném úhlu se střídavě objevovaly Země, Slunce i Měsíc. Obklopen nekonečným mořem hvězd a na dosah Země i Měsíce zažil E. Mitchell jenom těžce popsatelný pocit naprosté jednoty s Kosmem, který později přiblížil takto[1]:
„V tom okamžiku jsem věděl, že to, co vidím, není náhoda. Že život nevznikl pouhou shodou okolností z primordiálního moře. Bylo to jako by se mé vědomí natáhlo a dotklo se té nejvzdálenější hvězdy a já si na krátký okamžik uvědomil, že jsem integrální součástí celého vesmíru.“
Tento zásadní okamžik vhledu předurčil další kroky E. Mitchella po jeho návratu na Zem. Ve dnech, jež následovaly po skončení mise, se totiž intenzivně snažil vypátrat, jestli už někdo před ním popsal podobný extatický zážitek naprosté jednoty a propojenosti se světem. Ani ve vědecké ani v náboženské literatuře ale nic podobného nenašel. Proto se začal vyptávat na všechny strany a po delším hledání zjistil, že jeho zkušenost lze přirovnat k mystickému prožitku savikalpa samadhi.
Obklopen nekonečným mořem hvězd a na dosah Země i Měsíce zažil E. Mitchell jenom těžce popsatelný pocit naprosté jednoty s Kosmem.
Zážitek jednoty se vším živým se Mitchellovi v různé intenzitě vracel i po návratu na Zem a už nikdy ho zcela neopustil. Fascinován tím, jak jeden okamžik rozšířil jeho chápání reality, založil E. Mitchell v roce 1973 v Kalifornii Institut noetických věd, čímž vlastně ve světě odstartoval moderní vědecký výzkum fenoménu vědomí.
Jenom před několika měsíci a jenom jeden den před 45. výročím přistání Apolla 14 na Měsíci E. Mitchell ve věku 85 let zemřel. Jeho dílo ale pokračuje dál a prostřednictvím výzkumů Institutu noetických věd se pomalu rozšiřují i naše hranice chápání vědomí.
Význam poznání Efektu nadhledu pro náš život
Nejsme zdaleka jediní, kdo se dnes intuitivně kloní k přesvědčení, že jsme se jako lidstvo úspěšně dopracovali až na samotný pokraj globální krize. Pro řešení těch nejpalčivějších globálních problémů, jakými jsou masivní devastace klíčových přírodních biotopů, klimatické změny, chudoba a sociální rozdíly, nešetrný životní styl a konzumerismus, problémy s odpady nebo náboženské konflikty, jsme doposud nevytvořili adekvátní globální strategie.
Říkáte si možná – „Takový status quo tady máme již pár desetiletí… tak proč se stresovat právě teď?“ Naprostou historickou novinkou ale je, že se nás dnes na Zemi poprvé tlačí více jak 7 miliard. My se ale přesto jak k přírodě, tak i k sobě navzájem chováme, jako by nás bylo pořád jenom pár miliónů.
Zásadním problémem je, že většina lidí dnes bohužel nemyslí globálně (i když pro globální myšlení nikdy nebyly lepší podmínky, jelikož svět nikdy předtím nebyl tak silně komunikačně propojen jako dnes). Neřeší, jaký dopad mají jejich spotřebitelské volby na životní prostředí. Nezajímá se o alternativní životní styly, které jsou více vitální a udržitelné než „mainstreamová“ západní kultura. A pokud se někdy dostane ke konverzaci o řešení výše uvedených globálních problémů, pak je naučena ukončovat ji neurčitým prohlášením, že jde přece o složité otázky, které vyžadují přijetí ještě složitějších „komplexních systémových opatření“ v politice, ekonomice, vzdělávání a všude jinde. A že to vlastně nakonec není až tak zlé. V překladu řečeno – „nějak bylo a nějak přece bude“.
Mnoho expertů na lidskou evoluci se dnes ale shoduje, že spíše než víru v iluzi, že nás jednou přijdou zachránit systémová řešení, potřebujeme nový příběh. Příběh o tom, jak sdílet nový, společný pohled na vesmír. Pohled, který by umožňoval co nejvíce lidem pochopit, že problémy a hranice, které nás oddělují – náboženské, sociální, politické, ideologické, kulturní a jiné – nejsou natolik důležité, jak si mnohdy myslíme, že jsou.
Stačí začít tím, že se na realitu začneme dívat z nové perspektivy.
Tuto novou perspektivu vyjádřil Edgar Mitchell při úvaze o účincích Efektu nadhledu na jeho mysl a život:
„V okamžiku se u vás vyvine globální vědomí, orientace na to lidské, intenzivní nespokojenost se stavem, v jakém se svět nachází, a soucitná snaha s tím něco udělat. Tam z Měsíce vypadá mezinárodní politika malicherně. Máte chuť toho politika chytit pod krkem a táhnout čtvrt milionu mil nahoru a říct mu ‚Podívej se na tohle, ty děvko‘.“[2]
Podobně se v dokumentu Overview vyjádřil i profesor a zenový učitel David Loy, když řekl:
„Lidé dnes cítí, že je něco špatně, ale pořád se jim nedaří vrátit zpátky a zjistit skutečné kořeny problémů. Myslím si, že to, k čemu potřebujeme dospět, je uvědomění si, že to není jenom o nápravě ekonomických a politických systémů, ale o základním náhledu na svět, základním pochopení toho, kdo jsme a co je v sázce[3].“
Téměř všichni astronauti po návratu z vesmíru mluví o vzniku globálního myšlení, pokud jde o environmentální, politické nebo sociální problémy. Vracejí se se zájmem o ekologii, vracejí se jako humanisti a globální občané. Co jim dopomohlo k tak náhlému obratu v myšlení? Uviděli Zemi v úplně novém kontextu – jako náš společný domov, který pluje vesmírem. Díky tomuto nadhledu „zvenčí“ nabyli přesvědčení, že jsme všichni součástí jednoho živého Celku, který se jeví jako mocný, ale současně jako velmi zranitelný.
Vypadá to tak, že Efekt nadhledu funguje jako skutečný akcelerátor pro obrat ve vnímání reality. Otázkou ale je, jak (a jestli vůbec) ho můžeme zažívat ve větším měřítku?
Na stránkách Institutu Overview můžete najít myšlenku, že Efekt nadhledu by měl být jedním z hlavních důvodů, proč podporovat masivní rozvoj komerčních letů do vesmíru. Slovy veterána vesmírných letů, Josepha Allena:
„Světoví lídři by měli být posíláni na orbit pravidelně. Mělo by to hluboký vliv na jejich počínání.“
První možností je tedy doufat, že si největší vizionáři dnešní doby – Sir Richard Branson a Elon Musk – pospíší s vývojem svých projektů komerčních letů do vesmíru. 🙂 Ale je tady i jiná možnost.
Efekt nadhledu a my ostatní
Za sebe musím říct, že jsem přesvědčen, že efekt nadhledu můžeme ve svém životě zažít všichni. Možná ne tak rychle a intenzivně jako astronauti. Bude to trvat déle, ale jde to. Prožitky jednoty a propojenosti vedoucí ke vzniku globálního myšlení se jistě nedostavují jenom tehdy, když se člověk nachází kilometry nad naší atmosférou.
Zajímejte se víc o „velké otázky“ – tažte se pravidelněji, kdo vlastně jste a kam směřujete ve svém životě. A čas od času se pokuste v úvahách přesáhnout své ego a ptejte se:
Kdo jsme my všichni? Odkud jsme se vzali? A kam to (teď) celé směruje?
Hledejte na tyto otázky odpovědi jak v sobě, tak i u lidí, kteří se tyto otázky pokoušejí zodpovědět pro širokou veřejnost.
Čtěte zajímavé knihy nebo rozhovory o povaze vesmíru, hlubinné ekologii a psychologii nebo i více filosofické knížky. Sledujte zajímavé dokumenty, které prohloubí vaše propojení se světem, nebo filmy, které rozšiřují váš pohled na realitu.
Vyrazte si na víkend z města na vandr do přírody. Dívejte se na noční oblohu nezkalenou světlem velkoměsta a vnímejte, co to s vámi dělá. Nebo třeba někdy zajděte místo kina do planetária.
Vsaďte na budování svého vnitřního bohatství. Vyzkoušejte jógu, meditaci nebo Qigong. Trénujte svou všímavost v každodenním životě. Pátrejte po tom, co jednotlivá náboženství spojuje, a nikoliv po tom, co je odděluje.
Nebo dělejte cokoliv jiného, najděte si vlastní zdravé způsoby, které vám umožní rozvíjet představivost a ponořit se do hlubšího vnímání reality. Nezapomeňte, že svět potřebuje vaši otevřenost, aby se vám mohl vyjevit jako mistrovské dílo.
* * *
Tento článek věnuju mé Julce, která se mnou sdílí společný pohled na vesmír. Nic hezčího jsem si nikdy nemohl přát.
[1] Citováno z knihy Kosmické rozhovory, Stephen Martin. Malvern, 2016 (1. vydání)
[2] Citováno z Goodreads.com <http://www.goodreads.com/quotes/416837-you-develop-an-instant-global-consciousness-a-people-orientation-an>
Fotografie použité v tomto článku pocházejí ze stránek agentury NASA a byly použity v souladu s podmínkami pro použití snímků NASA.
