Objevili skrytou krásu propojenosti lesa. A navždy změnili způsob, jakým vnímáme stromy

Publikováno uživatelem

Kanadská vědkyně a lesní ekoložka Suzanne Simmard nedávno zveřejnila výsledky svého celoživotního výzkumu o tom, že les doslova funguje jako jeden propojený organismus. Tento zcela neobyčejný objev má potenciál radikálně změnit způsob, jakým jsme doposud uvažovali o zelených plících naší planety. Zanícená kanadská ekoložka díky vlivu svých objevů dokáže již dnes reálně ovlivňovat způsob, jakým se nakládá s lesy v Kanadě. A není sama. Podobných úspěchů dosahuje i svérázný lesník a aktivista, Peter Wohlleben, v Německu. Ačkoliv jsou oba dva na opačném konci planety, ve svých výzkumech došli ke stejným závěrům. Jejich práce může nakonec po celém světě změnit způsob, jakým vnímáme lesy. Přesvědčte se sami.

O čem je série Velké příběhy na Spiritual Planet?

Inspirováni vizí mediálního aktivisty Duana Elgina věříme v transformační sílu příběhů. V čase, kdy se z internetu stal globální mozek lidstva, je právě vyprávění Velkých příběhů tím nástrojem, jenž má potenciál inspirovat milióny lidí k pozitivním změnám ve vztahu k sobě samým i ke světu kolem. Napadlo vás někdy, jak by svět vypadal, kdyby hlavním cílem všech médií bylo přinášet právě takové příběhy? Nás ano. A tak se zrodil plán postupně na Spiritual Planet přinášet projekty a příběhy, které doslova hýbou uvědoměním naší planety. Tady je jeden z nich.

I. Nelehká cesta Suzanne Simmard k objevu skryté propojenosti lesa

Suzanne Simmard obětovala desítky let kontinuálnímu výzkumu fungování lesních ekosystémů. A to nejen v pohodlí laboratoria… ale především přímo v lesích západní Kanady. Zejména během prací v terénu to měla někdy docela drsné – často musela svůj zajímavý výzkum přerušit a utíkat před kanadskými grizzly. Ale ani to ji neodradilo… Poslání je přece poslání:) Nakonec se Suzanne podařilo shromáždit dostatek důkazů, aby mohla před vědeckou obec předstoupit s fascinujícími zjištěními. „Našla jsem silné důkazy o masivní podzemní komunikační síti, jiném světě,“ uvádí na začátku své přednášky na konferenci TED plné fascinujících zjištění dostupné i s titulkami S. Simmard.

FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ

s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.

Zjistit více

II. Jak mysl lesa funguje?

Tady je několik objevů, které přinesl její výzkum komunikace stromů v lese:

  • Pod povrchem lesa existuje skrytý svět nesčetných biologických cest, které stromy propojují a umožňují jim vyměňovat si nejen výživu, ale dokonce i informace. Díky existenci těchto cest les doslova funguje jako jeden organismus. Podzemní lesní sítě jsou tvořeny spletí vzájemně propletených vláken hub a kořenů stromů. Podhoubí a kořeny stromů jsou v symbióze, navzájem ze sebe profitují. Houby z kořenů stromů získávají uhlík, který si samy nemůžou vytvořit, protože nejsou schopny fotosyntézy. Na oplátku pak houby stromům dodávají živiny, které shromažďují z půdy. Podhoubí se postupně rozrůstá a propojuje jednotlivé stromy. Tímto způsobem může být jediný strom propojen se stovkami dalších stromů. Až je nakonec propojen celý les. S pomocí podzemních vazeb umějí stromy posílat signály svým sousedům a příbuzným. Tímto způsobem si dokážou zažádat třeba o výživu, kterou potřebují.
  • Stromy navzájem aktivně komunikují a vyměňují si informace. Každý strom má desítky (a některé stromy i stovky) propojení s ostatními stromy. Suzanne Simmard fungování této husté podzemní sítě přirovnává k síti neuronů v lidském mozku nebo sociálním sítím.
  • Nenahraditelná role mateřských stromů v lesích. Klíčovou roli v lesích sehrávají největší a nejstarší stromy. „Říkáme jim centrální stromy, neboli jemněji mateřské stromy, protože se ukázalo, že krmí své mladé, které rostou v podrostu,“ popisuje své další zjištění S. Simmard. Mateřské stromy slouží jako regenerační centra a genetické zásobárny lesa. Produkují ohromné množství uhlíku, jež distribuují mladším stromům přes obrovskou podzemní síť, na níž jsou napojeny.
  • Stromy se umějí navzájem rozlišovat a nechovají se k sobě stejně. Týmu S. Simmard se dokonce podařilo prokázat, že mateřské stromy umějí rozeznat své příbuzné. Experimenty totiž ukázaly, že mateřské stromy preferují vyživovat své potomky před jinými, „cizími“ stromy. Mateřské stromy posílaly svým příbuzným podzemím více uhlíku než jiným stromům. Dokonce omezily růst svých vlastních kořenů, aby uvolnily místo pro své děti. Když jsou mateřské stromy zraněné nebo umírají, posílají zprávy: moudrost další generaci semenáčků.
mateřské stromy v lese

Stromy se umějí navzájem rozlišovat a nechovají se k sobě stejně. Týmu S. Simmard se dokonce podařilo prokázat, že mateřské stromy preferují vyživovat své potomky před jinými, „cizími“ stromy.

III. Lesní moudrosti z filmu Avatar

Suzanne Simmard v jedné ze svých přednášek prohlásila, že během sledování filmu Avatar nechtěla věřit, co slyší, a byla přesvědčena, že tvůrci filmu prostě museli číst o jejím výzkumu! I my jsme před časem v článku o skryté symbolice filmu Avatar psali o scéně, v níž Sigourney Weaver v roli botaničky Grace Augustine při svém posledním pokusu ubránit území domorodých lidí Na´vi před průmyslovou devastací říká: „Nemluvím tady o nějakém pohanském voodoo. Mluvím o něčem reálném a měřitelném v biologii lesa. Domníváme se, že tam existuje nějaký druh elektrochemické komunikace mezi kořeny stromů. Podobá se to synapsím mezi neurony. Každý strom má 10 na 4 spojení se stromy kolem sebe a na Pandoře je 10 na 12 stromů. To je víc propojení, než má lidský mozek. A Na´vi se na tato spojení dokážou napojit.“ Důkazy svědčící o inteligenci stromů skutečně odrážejí kouzelný lesní svět z filmu Avatar. Avatarem ale lesní kouzla nekončí.

propojenost stromu v lese

Pod povrchem lesa existuje skrytý svět nesčetných biologických cest, které stromy propojují a umožňují jim vyměňovat si nejen výživu, ale dokonce i informace. Díky existenci těchto cest les doslova funguje jako jeden organismus.

IV. Lesní bestseller z Německa od Petera Wohllebena

Díky další kouzelné náhodě se výzkum S. Simmard dostal do pozornosti jednoho svérázného lesníka z Německa. Peter Wohlleben po většinu svého života jakožto profesionální lesník pracující pro státní správu pozoroval, „co se stane, pokud něco živého – ať už je to bytost nebo umění, proměníme na pouhou komoditu“. Tento komerční pohled na lesy dlouho utvářel způsob, jakým se sám díval na stromy. Pak během jedné rutinní procházky lesem – jak popisuje ve své knížce – nastal náhlý obrat v jeho vnímání stromů a lesa. Z obyčejného lesníka se stal správce eko-lesa, badatel a aktivista. A podobně jako učitel Ch. Bache shromažďoval důkazy svědčící o existenci kolektivní inteligence a propojenosti myslí ve třídě, začal lesník P. Wohlleben studovat a shromažďovat všechny dostupné studie o tom, že stromy jsou společenské a komunikující bytosti. Tak narazil na práci lesní ekoložky S. Simmard a rovněž další důkazy svědčící o fascinujícím světě propojeností stromů. Wohlleben nakonec své mnohaleté zkušenosti z práce v německých lesích propojil s vědeckými výzkumy chování stromů v knize s názvem Tajný život stromů. Co cítí, jak komunikují – Objevování fascinujícího světa“. Knížce s romantickým názvem se vedlo nad všechna očekávání dobře – stal se z ní národní bestseller, jež v žebříčcích přeskočil třeba memoáry (bývalého) papeže i (bývalého) kanceláře Helmuta Schmidta. Knížka byla rychle přeložena i do angličtiny a v loňském roce do češtiny a slovenštiny. P. Wohleben si díky své bezprostřednosti získal sympatie široké veřejnosti v Německu i v zahraničí.

„Nevíme ani z poloviny, co všechno se odehrává v lesním podzemí a pod kůrou stromů,“ říká médiím. „Posledních sto let jsme se totiž na přírodu dívali jako by byla strojem. Pokud ale víte, že stromy umí pociťovat bolest, mají vzpomínky a stromy – rodiče žijí společně se svými dětmi, pak je už nechcete jenom kácet a ničit jejich životy s pomocí velkých strojů jako na běžícím pásu.“

Závěr

Na základě objevů Suzanne Simmard není vůbec přitažené za vlasy, když řekneme, že stromy jsou společenské a vědomé bytosti. Podobně jako my lidé dokážou navzájem komunikovat, spolupracovat, pečovat o své příbuzné i cítit bolest (a dokonce to vyjádřit). Když se příště budete procházet v lese, vzpomeňte si na Suzanne a její objevy skryté krásy propojenosti lesa. Máte chuť sami přispět k ochraně lesů svými malými každodenními rozhodnutími? Podívejte se na našich 8 skvělých tipů, jak můžete ještě dnes začít s ochranou naší planety – zlehka a s nulovými výdaji, kde najdete užitečné tipy, jež určitě zachrání život pár stromům. Také vás povzbuzujeme k nákupu šetrných produktů z e-shopu Econea, jež chrání naše vlastní lesy.

propojenost stromu v lese

/
Přečteno 2 453 x

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *