Život dle přirozených biorytmů ti zvýší energii, zlepší spánek a podpoří skvělou kondici. Využij tento jednoduchý návod, jak na to.

Publikováno uživatelem

Žijeme v době, kdy se odkláníme od své přirozenosti. V minulosti jsme byli více zvyklí žít v souladu s přírodou. Trávili jsme více času venku. Pozorovali jsme východy a západy slunce, hvězdy, chodili na boso, využívali dary přírody. Podvědomě každý věděl, že pobyt v přírodě mu dělá dobře. Nyní máme k dispozici už i desítky vědeckých studií, které potvrzují zdravotní benefity různých aktivit, během nichž jsme v bezprostředním kontaktu s přírodními živly  (uzemňování se, vystavování se slunci a chladu atd.).

Ale ani to nestačí, aby se náš životný styl přiklonil zpátky k souladu s přírodními cykly.

Když se zeptáte lidí v supermarketu, proč nakupují celý rok stejné potraviny, tak nejspíš nebudou schopni odpovědět. A proč? Protože nad tím už ani nepřemýšlí. Když se procházím na boso v parku nebo lese, tak se setkávám se spoustou odsuzujících pohledů. Stejně tak, když v parčíku za domem dělám ranní pozdrav slunci a potom si moji sousedé myslí, že jsem se zbláznil:-) A z tohoto důvodu také píšu tento článek, jehož cílem není někoho přesvědčit o tom, že by se z něho měl stát indián žijící v pralese ale spíše otevřít mysl, pozastavit se a zamyslet se nad tím, jak vůbec žije.

FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ

s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.

Zjistit více

Úvod do života dle ročních období a přirozeného rytmu těla

Žít dle ročních období je něco, co pro veškerou populaci bylo ještě do nedávné doby přirozené. Tak jako se vším, moderní způsob života 21. století bohužel vymýtil i tento přirozený zvyk. Když se podíváme dvě generace nazpět (naše babičky a dědečkové), tak pro ty to bylo ještě zcela běžné.

Doma vypěstované potraviny, častý pobyt venku a větší sounáležitost jak s ostatními lidmi, tak i přírodou. Je to až posledních pár desítek let, kdy máme po celý rok k dispozici všechny potraviny a zůstáváme raději uvnitř, než venku. Otázkou je, zdali je to správně?

Na konci článku najdete konkrétní mini protokoly na to, jak žít v souladu s každým ročním obdobím (cirkadiánní biorytmus života). Nejprve ale bude potřeba se na věc podívat z jednotlivých částí skládačky, které pak do sebe hezky zapadnou.

Příroda není hloupá a ví, co dělá. Člověk je odjakživa její součástí, a dokonce jsme se s ní vyvíjeli několik milionu let. Proč si tedy teď myslíme, že jsme ji nadřazeni a snažíme se ohýbat přírodní zákony? Je to naopak, přírodní zákony nelze obejít.

Co se stane, když nežijeme v souladu s přirozeným rytmem přírody a svého těla (cirkadiánním rytmem)? Jako páté roční období označuji právě takový způsob fungování,když :

  • člověk žije většinu svého života uvnitř pod umělým světlem,
  • má ve stravě nadbytek nevhodných potravin
  • a udržuje se v neustálém teple.

Takový životní styl potom plete jeho přirozené biorytmy a tělo nemá šanci poznat, co od něho vlastně v danou chvíli očekáváme.

Doma vypěstované potraviny, častý pobyt venku a větší sounáležitost jak s ostatními lidmi, tak i přírodou. Je to až posledních pár desítek let, kdy máme po celý rok k dispozici všechny potraviny a zůstáváme raději uvnitř, než venku.

Dodržuj cirkadiánní rytmus (rytmus spánku a bdění)

Bohužel člověk je i přes svou vyspělost občas velmi hloupý. To by se dalo říct i v případě, kdy jsme my lidé dokázali své prostředí ovládnout natolik, abychom narušili přirozený rytmus dne a noci. Vytvořili jsme umělé osvětlení, které napodobuje sluneční svit tzv. modré světlo, s nímž jsme v kontaktu již skoro celé dny.
Modrá složka z LED osvětlení je vykastrované světlo z normálního denního záření.

Pokud si tedy naše tělo myslí, že celý den je den, k čemu to povede?

  • nepřesná činnost orgánů,
  • špatné načasování vyplavování hormonů a
  • celkový biologický mišmaš v našem těle.

 

Nejhorší to je samozřejmě před spánkem, když nám modré světlo brání v syntéze spánkového hormonu – melatoninu. Proto lze v poslední době čím dál častěji vidět ty podivíny se směšné červenými brýlemi. Červené a oranžové brýle na blokaci modrého světla jsou celkem novinka (nějaké dva roky na trhu) a slouží už jak název napovídá právě k blokaci modrého světla. Podle % blokace se hodí na jinou příležitost:

Respektuj sezónní stravování

Ve stravování bylo zvykem konzumovat lokální potraviny, které šlo sehnat v daném ročním období. Lidé tedy respektovali přirozené cykly v přírodě, které určovaly to, co jedli. Dnes máme po celý rok dostupné všechny potraviny nehledě na období, a to třeba i včetně těch, které se u nás nikdy přirozeně nevyskytovaly. Kvůli tomu se již nestravujeme dle toho, na co je naše tělo metabolicky připravené.

Nadbytek sacharidů (který většina populace má) ve spojení s modrým světlem vede k dehydrataci organismu, zhoršování leptinové a inzulínové senzitivity, obezitě, rychlejšímu stárnutí… Naopak nadbytek tuků ve špatném ročním období může vést například k většímu riziku onemocnění srdce.

Lukáš Reisinger: „Žít dle ročních období je něco, co pro veškerou populaci bylo ještě do nedávné doby přirozené. Tak jako se vším, moderní způsob života 21. století bohužel vymýtil i tento přirozený zvyk.“

Dávej tělu ty správné impulzy z okolního prostředí

Ve spojitosti s prostředím se dá vysvětlit, proč vysokosacharidové diety fungují nejlépe v létě, a naopak vysokotukové během chladných měsíců. Je ale potřeba přemýšlet v celém kontextu života. Vše se točí kolem prostředí, ve kterém žijeme.

Jak teplota prostředí ovlivňuje metabolismus:

  • Pokud se udržujeme v neustálém teple, tak naše tělo nemá možnost přepnout na efektivnější tuk spalující režim, chce sacharidy a tím nás uzavírá do kruhu.
  • Naopak v chladu potřebujeme více živin, abychom se udrželi v teple. To určují naše mitochondrie (elektrárny na energii v buňkách), které se přizpůsobují okolnímu prostředí a na základě jeho signálů mění své termodynamické vlastnosti.
  • Tělo a příroda nehrají na náhodu. Naše tělo ví, co má dělat, pokud mu my dáme správné signály. Pokud je organismus vystaven chladu nebo vyšším teplotám ve správných dávkách a vhodném načasování, tak bude efektivněji pracovat s tuky nebo sacharidy. Bude si správně určovat také potřebnou míru spánku, jídel a živin i dalších látek.

 

Protože my žijeme v ČR, máme dvě roční období (temné a světlé). Proto se tento koncept vztahuje převážně na roční období. Ale dá se říct, že více záleží na klimatu daného prostředí. Lidé, kteří žijí v teplých nebo naopak chladných oblastech mohou žít celý rok stejně. Ovšem budou pro ně platit stejná pravidla jako pro nás během našich ročních období. Možná jsem teď způsobil více otázek nežli odpovědí, a to je v pořádku.

Pojďme si tedy tyto období rozebrat jednotlivě.

Jaro a nový život

S jarem se probouzí příroda k životu. A stejně tak bychom měli i my. To znamená dát odpočat svému tělu po náročné zimě. Protože se prodlužuje den a zvyšuje se množství slunečního záření, tak je vhodně postupně přejít k sacharidovému stravování. Také se zde při adekvátním nahánění slunce začíná snižovat potřeba spánku na 7-8h.

  • pro jaro je vhodné zařadit Středomořskou stravu,
  • navýšení komplexních sacharidů (hlavně obilniny, rýže a luštěniny),
  • snížení tuků, které půjdou ve prospěch omega 3, 6, 9 (ořechy, rostlinné oleje, některá zelenina),
  • pro bílkoviny sáhnout spíše po lehčím světlém mase (bílé maso, ryby, jogurty, Cottage apod).
  • Na jaře bude vhodné přejít z otužování se k vystavování se slunci a budování si tak odolnosti na UV záření pro delší pobyt na slunci v létě.
  • Současně tak zařadit Sun gazing = sledování východů a západů slunce i Sun chasing = Snaha využívat každou příležitost pro vystavování se slunci.

Na jaře bude vhodné přejít z otužování se k vystavování se slunci.

Léto je období hodování a slunce

V létě začínají ty pravé hody a přicházejí ke slovu jednoduché i komplexní sacharidy a spíše lehká bílkovina s minimem tuků v čele s omega 3, 6, 9.

  • Tedy stravování se blíží rovníkovým oblastem. Je povoleno i více ovoce a jednoduchých cukrů. 
  • Stravování tedy stojí na jednoduchých i komplexních sacharidech, které zvyšují serotonin, ze kterého se večer tvoří melatonin, kterého bývá z důvodu dlouhých dní nedostatek.
  • Během léta je obecně nejnižší potřeba spánku (i kolem 6h), což nám odpouští dostatek slunečního záření a dlouhé dny. Vystavování se slunci by zde mělo hrát prim. Sluneční UV záření totiž zvyšuje inzulínovou i leptinovou senzitivitu a pomáhá tedy lépe sacharidy zpracovat.

Ale podmínkou je právě dostatečný pobyt na denním světle. Hlavně kolem poledne, kdy je světlo nejintenzivnější a tělo ví, že má jet na plné obrátky. To samé večer se západem slunce. Pokud ho pozorujeme, tak dáme tělu skrze sítnici signál, že končí den a tělo tomu přizpůsobí sekreci hormonů. Hlavně produkce kortizolu ubývá na úkor zvýšené tvorby melatoninu. No a pokud se melatonin vyplaví ve správný čas, tak nám to zajistí i následné ranní správné načasování zvýšení kortizolu, který nás vzbudí. To je klíč ke kvalitnímu spánku a vstávání bez budíku.

Podzim a příprava na nedostatek

Zkracují se dny, přibývá temnoty a prostředí se ochlazuje. Opět se snižují sacharidy, zvyšují se tuky a těžká bílkovina.

  • Z jednoduchých sacharidů je přechod na komplexní sacharidy a začíná se budovat otužilost pro lepší zvládnutí zimy.
  • S ubývajícím denním světlem si tělo opět žádá více spánku (7-8h).
  • Tělo si chce vybudovat tukové zásoby na zimu, takže nám zvýší apetit. Problém nastává ve chvíli, kdy nadále člověk pokračuje v letním stravování, což vede k hormonálnímu zmatku.
  • V praxi tedy přestat jíst ovoce a jednoduché cukry, vrátit se hlavně ke komplexním sacharidům (na podzim už spíše zelenině a luštěninám).
  • Se snížením sacharidů jde ruku v ruce přidání tuků ale tentokrát již v podobě nasycených tuků a těžké bílkoviny (červené maso, tvrdé sýry…)
  • S ubývajícím sluncem se dostává ke slovu vystavování se chladu za účelem adaptace. Ať už jako ledové sprchy nebo vystavování se chladu venku. To zajistí potřebnou adaptaci organismu a během zimy tak budete odolnější.

S ubývajícím sluncem se dostává ke slovu vystavování se chladu za účelem adaptace. Ať už jako ledové sprchy nebo vystavování se chladu venku.

Zima aneb chlad je kamarád

Krušné období s největším výskytem nemocí, depresí a nabírání tuku. To je ale opět způsobeno nerespektováním přirozených přírodních cyklů. Během zimních měsíců se naše tělo přizpůsobilo na menší přísun jídla, nedostatku sacharidů (protože v zimě nic nerostlo) a slunce nahradil chlad. Během zimy se z nás stávají spáči a ideální doba spánku se zde pohybuje kolem 8-9h, kdy musíme kompenzovat nedostatek UV záření.

V temných měsících je vhodno konzumovat velmi málo sacharidů (hlavně kořenové zeleniny a kváskový chléb), nejvíce tuků (nasycených i nenasycených) a těžké bílkoviny. Také je zde nutnost zařazovat zdroje cholinu, vit D a DHA ve větším množství. Vystavování se chladu už by mělo být v tomto období pravidelnou aktivitou (ať už skrze sprchy, nošení méně vrstev oblečení nebo ono slavné koupání se v přírodních tocích).

Závěr

V dnešní době se ve stravování není toho moc, co učit ale spíše toho, co je třeba se odnaučit. Třeba jako jezení potravin v nesprávný čas a na nesprávném místě.

Spousta lidí stále bere výživové směry, jako nějakou dietu, pomocí které chtějí zhubnout, nebo od ní čekají jiné zázraky. Přitom by stačilo se odpoutat od obecných tvrzení a paradigmat, které jdou často v rozporu s logikou. Stačí použít selský rozum a popřemýšlet nad tím, co teď asi roste a co bych mohl sehnat venku v přírodě + započítat svou individuální potřebu poměru sacharidů a tuků v kontextu prostředí, ve kterém žiji a mám z toho perfektní stravovací styl, ve kterém se netrápím dodržováním nesmyslných pravidel, přijmu ho za své a nijak mě neomezuje.

Ve stravování bylo zvykem konzumovat lokální potraviny, které šlo sehnat v daném ročním období. Lidé tedy respektovali přirozené cykly v přírodě, které určovaly to, co jedli.

Jak to myslím prakticky?

  • Individuální poměr sacharidů a tuků nám určuje metabolický typ. Existují testy, ale ze zkušeností s mnoha klienty vím, že ne vždy jsou stoprocentní a nejvíce stejně vždy vypovídá subjektivní pocit. Navíc teorii metabolických typů jsou ještě nadřazeny neurotypy ale to už zabíhám trochu jinam.
  • Zkrátka a jednoduše pozorujte, jak se po daném jídle cítíte. Dal jsem si kuřecí s rýží a mám propad energie? Kdybych si dal hovězí se zeleninou, tak budu skákat do stropu? Přesně tak to funguje i naopak. Hlavními ukazateli správného stravování je dostatek energie po jídle, stav vašeho zažívání a vyprazdňování, vzhled kůže a celková nálada během dne.
  • Pozorujte sami sebe a vyhodnocujte váš stav. Jídlo není jen energie.
  • Jak jsem již zmínil, tak nezáleží přímo na období spíše jako na prostředí, díky adaptaci našich buněk. Proto pokud si tento článek čte někdo například z Afriky, tak nebude dodržovat pravidla pro podzim a zimu a stejně tak někdo z Islandu nebude jíst podle pravidel pro jaro a léto.
    Jak tyto dva přístupy spojit dohromady? Opět příklad, pokud vím, že mi vyhovuje méně sacharidů ve stravě, tak i v létě si dávám méně příloh a zaměřuji se na zeleninu a ovoce. To ale neznamená, že bych si nemohl dopřát občasnou pořádnou grilovačku.
  • V zimě se soustředím na velmi nízko sacharidovou stravu. S tím, že se vyloženě není třeba sacharidům vyhýbat a stresovat se nad každým zrnkem rýže co sním, ale spíše je cíleně vynechávat.
  • Stejně tak pokud potřebujete více sacharidů, tak během léta hodujte jako králové. Dopřejte si cokoliv z rostlinné říše. No a během zimy si sacharidy doplňujte třeba kvalitním kváskovým chlebem, který byl přes zimu díky skladování obilí snadno dostupný.

Pokud nad stravou začnete přemýšlet v širším úhlu pohledu, tak každá potravina i surovina má v jídelníčku smysl a není tam pro nic za nic. Tím chci říct, že neexistuje žádný univerzální stravovací styl, a tedy žádný jiný stravovací směr nikdy nebude vyhovovat všem a jde o to si najít to, co vyhovuje našemu tělu a ne to, co vypadá dobře na papíře.

“Nežiješ abys jedl. Jíš abys žil.”

Děkujeme Lukášovi za tento skvělý guest post. Vše o Lukášovi Reisingerovi a jeho přístupu k life-koučingu najdete na jeho osobních stránkách www.lreisinger.cz

/
Přečteno 347 x

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *