Alena Suchánková

Alena Suchánková
(Lektorka a designérka permakultury)

    Jako lektorka a designérka už 14 let otvírám lidem tajemství permakultury, celostního nástroje ke změně způsobu života. Na mých kurzech studenti znovu objeví přírodu v sobě, rozvinou svoji představivost, najdou cestu k radosti, tvořivosti a hojnosti. Naučí se navrhnout udržitelný domov, vztahy i možnosti obživy. 

    Permakultura pro mě znamená celostní způsob života.

    Z NAŠEHO ROZHOVORU:

    Aleno, v čem vidíš největší přínos permakultury? Může rozšíření permakultury jako životního stylu vyřešit některé ekologické výzvy dnešní doby?

    Permakultura je spíš způsob na opravu poškozených ekosystémů než zemědělství, jak ho dnes známe. Ekologických výzev je hodně a permakultura ukazuje směrem k řešení většiny z nich. Pomocí permakulturních technologií můžeme znovu vytvořit fungující vodní systém v krajině a zabránit tak povodním. S její pomocí můžeme vrátit půdní život do půdy vyčerpané konvenčním zemědělstvím a hlavně pomoci udržet genofond aspoň té malé části potravinových druhů, které nám ještě zbyly.

    Největší výzvou pro dnešní euro-americkou civilizaci je ale všudypřítomný konzum a s ním spojená obrovská spotřeba energie a hlavně nerovnoměrné dělení bohatství na Zemi. Hnutí permakultury není zaměřené na boj jedněch s druhými, ale učí lidi ovlivňovat dění v malém, převzetím zodpovědnosti za svůj život, za své zdraví, za své vztahy, ale i za svoji práci a za svoje peníze. Klíčové je v něm znovunalezení vztahu člověka k přírodě a postupná oprava jeho způsobu života.

    Vodnářská zahrada 5Základem permakultury je

    1. péče o Zemi,
    2. péče o lidi a
    3. limitování vlastní spotřeby na udržitelnou úroveň, která se dá měřit třeba pomocí metod ekologické stopy nebo uhlíkové stopy.

    Aleno, měla jsi někdy i tradiční zahradu? Umíš porovnat péči o tradiční zahradu a o tu permakulturní? V čem je jednodušší, nebo naopak složitější?

    Zahradnictví jsem vystudovala, pomáhala jsem na rodinných zahradách a chvilku jsem se starala o malou tradičně pojatou zahradu. To, že byla pořád zarostlá plevelem a moc neplodila, vedlo k tomu, že jsme ji během krátké doby přeměnili na permakulturní zahrádku. Péče o konvenční zahradu pro mě spočívá v boji s plevelem a rostoucím trávníkem, postřikování škůdců chemickými prostředky a spoustu zbytečné práce směřující k tomu, abychom měli všechno pod kontrolou.

    Permakulturní zahrady jsou oproti tomu založené na pochopení zákonů přírody a inspirativní tvorbě zahradních společenství, ve kterých se daří kráse, plodnosti a všemu živému. Těžší je opustit zažité postupy myšlení a naučit se přírodu v zahradě vnímat a respektovat. Chce to odvahu a trpělivost.

    Co Ti osobně přineslo studium permakultury, tedy kromě množství jedlých plodů?

    Na permakultuře mě baví to, že můžu pořád něco objevovat, rozvíjet se a tvořit nové dosud nevyzkoušené věci. Díky permakultuře se mi většinou daří mít mysl začátečníka a být zaměřená na přítomný okamžik. Zahrada mě učí žít v pomalém čase, což je skvělá protiváha věčné uspěchanosti dnešní doby.

     

    ihlicie