Chuť a čich nejsou pouhými „podpůrnými smysly“ člověka. Užitečnost těchto smyslů je v moderním světě vnímána dost omezeně. Ve skutečnosti však mohou chuť a čich sehrát v našich životech mnohem významnější roli. Domorodá společenství z dalekých koutů naší planety pořád využívají potenciál chuti a čichu způsobem, jaký si my Evropané už ani nedovedeme představit. Naučte se i vy vnímat a využívat smysly chuť a čich naplno. Přijměte je jako průvodce pro vylepšení vašeho stravování, zdraví, ale i vztahů.
Chuť a čich přispěly významnou mírou k úspěšné evoluci lidského rodu. Americký novinář John McQuaid, zabývající se historickým vývojem lidských chutí, tvrdí, že chuť a čich se stávají pro živočichy o to důležitějšími, čím komplexnější je stupeň jejich vývoje. Čich dovoluje živočichům ucítit potravu. Chuť jim zase umožňuje dosáhnout jisté míry požitku z její konzumace. Čím vyvinutější jsou tyto smysly, tím větší šanci mají živočichové na přežití. A čím přesnějšími se tyto smysly stávají, tím složitější mozkové kapacity musí organismus mít, aby jejich vjemy dokázal zpracovat. Centra chuti a čichu se nacházejí v evolučně nejstarších částech našeho mozku.
I. Vylaďujeme chuť
Chuť je nerozlučně spjatá s jídlem, jež denně konzumujeme. Každý dobře ví, co mu chutná, a dle toho si jídlo i vybírá. Naše chuťové receptory však nejsou vždy spolehlivým rádcem při výběru jídla, jež naše tělo potřebuje pro přežití z nutričního hlediska. Občas je vhodné svou chuť „pročistit“, aby nám opět spolehlivě našeptávala skutečné potřeby našeho organismu. Proč se tím vůbec vyplatí zabývat?
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
Protože chuť může být naším nejlepším výživovým poradcem! Když „funguje správně“, umí nám prozradit, co naše tělo postrádá, a čeho má naopak nadbytek.
Návrat k přirozené chuti
Poznejte přirozenou chuť jídla.
Pamatuji si, že před pár lety pro mě byla sladká chuť ta nejoblíbenější. Téměř vždy jsem měla chuť na sladké. Mou první volbou byly rafinované cukry. Ovoce (které s potěšením upřednostňuji dnes) mi moc sladké nepřipadalo. Jak se mé hodnoty inzulinu zvyšovaly, uvědomila jsem si, že se na své chuťové pohárky nemůžu dál spolehnout. Vlastně brojily proti mně. Neuměly mi napovědět, co mé tělo skutečně potřebuje.
Dnes jíme jídla více kořeněná a slazená, než tomu bývalo v minulosti. Svačinky v podobě chipsů, tyčinek a slazených nápojů způsobují doslova explozivní reakce slasti v našem mozku. Mozek nás chce přimět sníst víc, i když ve skutečnosti nemáme vůbec hlad.
Jak tedy docílit toho, aby chuť zrcadlila naše skutečné potřeby? Jak využít plný potenciál smyslu chuť?
- Naučte se stravovat dlouhodobě zdravě. Efektivnější způsob, jak vyladit svou chuť, neexistuje. K návratu přirozených chutí přispívá konzumace celých jídel (whole foods), čerstvých, ideálně lokálních plodů a produktů bez přidaných aditiv a dochucovadel.
- Nesahejte po instantních, předpřipravených a rafinovaných výrobcích, častokrát převlečených za zdravé varianty (snídaňové lupínky, instantní ovesné kaše, pomazánky…). Konzumace potravin s vyšším obsahem cukrů, soli, koření, umělých aditiv a ztužených tuků degraduje naše přirozené chutě. Nevhodným výběrem stravy si vlastně dobrovolně otupujeme svůj chuťový smysl.
- Místo umělých aditiv a cukru používejte kvalitní koření a bylinky v závislosti na ročním období a vašem tělesném typu. Chuť připravovaného jídla můžete zvýraznit i za pomoci zdravých tuků – pro teplou kuchyni využijte tučné máslo nebo ghee. Pro studenou kuchyni zase kvalitní, za studena lisovaný olivový nebo jiný (nerafinovaný) olej.
- Snažte se zakomponovat do svého jídelníčku co nejvíce jednoduchých chodů – jídel, v nichž se nekombinuje množství odlišných chutí. Tím posílíte svou vnímavost k jednotlivým přirozeným chutím.
- Dodržujte pitný režim, abyste se vyhnuli suchu v ústech. Sucho v ústech je totiž doprovázeno nedostatkem slin, které ne jenomže pomáhají trávit a polykat jídlo, ale rovněž podporují vnímání chutí jídla.
- Citlivost chuti degraduje i kouření nebo žvýkání tabáku.
- Vaše chutě můžou být zásadně ovlivněny i v důsledku vedlejších účinků farmak. Chutě typicky ovlivňují antidepresiva, léky proti vysokému tlaku, artritidě a podobně. I degradace chuti – požitku z jídla – je důvodem, abyste se zamysleli, zdali neexistuje možnost užívat méně léků.
Chuť může být naším nejlepším výživovým poradcem!
II. Vylaďujeme čich
Západní společnost dnes chápe tento smysl docela povrchně. Vůním, pachům nebo aromatům nepřikládáme velký význam… Bereme je spíš jako přidružené vlastnosti věcí, které více méně doplňují jejich celkový obraz v našich očích. Chceme-li vyjádřit vůni, naše slovní zásoba se často scvrkává na pár slov… mnohem líp nám to jde třeba s vyjádřením chutí.
Pochybujete, že váš nos může sehrát ve vašem životě mnohem důležitější roli? Pak se s námi na chvíli přeneste k domorodým kulturám, které na čichu doslova staví svou existenci.
- Lidé Suyá
U brazilského domorodého společenství lidí Suyá sehrávají pachy zásadní roli pro určení postavení jedince v rámci společenské hierarchie. Mladí kluci jsou přijímáni mezi muže až v okamžiku, když ztratí „silnou vůni dítěte“. Dívky naopak vstupují mezi ženy v období, když získávají svou „vůni ženskosti“. Stáří dosahují muži i ženy ve chvíli, když je z nich cítit „pronikavou vůni“ starců a stařen. Stejně tak nejvýznamnější zvířata, která mají pro lidi Suyá mytologický význam, jsou ta, která mají nejsilnější vůni.
Antropolog David Howes výstižně poznamenal: „Lidé Suyá si zvykli myslet ve vůních, kdežto my jsme zvyklí na vůně jenom reagovat. Naše kultura už zapomněla přiřazovat ustálené významy jednotlivým vůním stejným způsobem, jak jsme třeba zvyklí u barev nebo zvuků.“
- Lidé Ongee
Ještě důležitější roli hraje čich u domorodého společenství lidí Ongee z Adamanských ostrovů. Celá jejich představa kosmu se točí kolem vůní. Jejich kalendář byl vytvořen na bázi vůní květů, které kvetou v příslušném období roku. Každé roční období nese své pojmenování po charakteristické vůni, která představuje „aromatickou sílu“ tohoto období. Dokonce osobní identita lidí Ongee je spojena s čichem – když chce někdo z kmene Ongee mluvit o sobě (chce říct „já“…), dotkne se – ano hádáte správně – svého nosu. „Já“ a „moje vůně“ značí u lidí Ongee úplně to samé… Ale je to ještě zábavnější. Když se Ongee ptá „Jak se máš?“, v doslovném překladu říká „Jak se má tvůj nos?“.
- Indiáni Desana
Lidé z amazonských kmenů Desana zašli – co se týče důvěry ke svému čichu – asi nejdále. Věří, že všichni členové jedné kmenové skupiny sdílejí stejný pach. Proto je manželství povoleno jenom mezi osobami s odlišnými pachy – tedy osobami z odlišných kmenových skupin[1].
Možná vás napadá, co si z těchto bizarních příběhů vlastně vzít?
Tyto tradiční kmeny poukazují na to, že vnímání vůní může mít mnohem víc obohacující a kreativnější rozměr, než jsme zvyklí.
- Moderní člověk a čich
Aniž bychom si to uvědomovali, i my, moderní lidé, se přirozeně řídíme čichem. Již novorozenec rozeznává svou matku na základě její vůně, jež mu připomíná vůni plodové vody. Mnozí z nás mají spojeny vzpomínky na své dětství se specifickou vůní domova nebo vůní domova prarodičů.
I životního partnera si vybíráme podle vůně a feromonů, nikoliv jenom na základě vzhledu. Životní partneři, žena a muž, vnímají svou přirozenou vůni a jsou prostřednictvím ní hluboce spjatí. Dle výzkumu, jež provedla Dr.W. Culter, může ženě s nepravidelným menstruačním cyklem pomoct pach potu jejího partnera.[2] Některé ženy si tedy za účelem úpravy svého cyklu doma oblékají obnošené tričko svého partnera nebo si je pokládají v noci k polštáři. Když se svého partnera „nadechnou“ intenzivněji, pravidelnost jejich cyklu se upraví.
Čich tedy neslouží jen na rozeznávání vůně jídla nebo nového parfému. Má pro náš život mnohem větší význam…
Návrat k přirozenému čichu
Začněme se víc spoléhat i na jiné smysly kromě zraku. Třeba i na svůj čich… Zajímavější vztah k mnohým věcem si můžeme vytvářet právě na základě jejich vůně. Na to, abychom se mohli spolehnout na náš čich, si ho ale musíme nejdřív vyladit.
Když nám věci voní, málokdy se zamýšlíme, jestli jejich vůně svým složením skutečně prospívá našemu organismu.
Parfémy, parfemované deodoranty, aviváže, prací prášky, osvěžovače vzduchu, laky na vlasy… Denně se (dobrovolně) vystavujeme syntetickým vůním, jež otupují náš čich. Vdechování syntetických výparů z kosmetiky a detergentů způsobuje výraznou degeneraci našeho čichu. Důkazem toho je necitlivost k přirozeným vůním. Procházíme se po louce a necítíme její vůni. Sedíme v parku a naši pozornost nezaujme vůně stromů… Přirozené vůně přírody jsou oproti syntetickým vůním, jimž jsme denně vystavováni, již „nevýrazné“. Někteří lidé mají dokonce natolik znecitlivělý čich, že jim přírodní vůně nepříjemně zapáchají.
Přírodní vůně vám pomohou vyladit čich.
Nakolik můžeme teď důvěřovat svému čichu? Jak vyladit čich a získat díky tomuto smyslu větší požitek ze života?
- Eliminujte co největší množství syntetických vůní. Jedná se zejména o kosmetiku a detergenty. Možná se vám vůně přípravků z čistě přírodních ingrediencí bude zpočátku jevit jako nevýrazná. Časem však opět získáte citlivost čichu, a přírodní vůně pro vás budou příjemné. Výhodou je, že s vyladěním vašeho čichu získáte i citlivost na agresivní syntetické vůně. Časem vám tedy váš čich spolehlivě napoví, co je skutečná vůně a co je jenom chemická napodobenina – tedy vůně syntetická.
- Vyhýbejte se zakouřeným prostorům a vdechování pachů z detergentů. Můžou poškodit citlivost vašich čichových receptorů.
- Vyzkoušejte si některou z forem aromaterapie nebo relaxace pomocí vůní (např. vonné tyčinky). Otevřou se vám nové obzory dosažení harmonie pomocí vlastního čichu.
Využijte potenciál svých smyslů naplno!
Vzpomínáte na výjimečný příběh o životě Suvorova? Suvorov měl k dispozici právě chuť, čich a hmat. To, do jaké míry si s těmito třemi smysly uměl vychutnat život, je hodně inspirativní. Dosáhl subjektivního požitku ze života a jeho práce byla přínosem pro mnoho lidí. Využil potenciál svých smyslů naplno a našel způsob, jak si splnit své sny. A to bez ohledu na vnější překážky…
Tak co, jaký potenciál se skrývá ve vašich smyslech?
[1] Ruth H. Finnegan, Communicating: The Multiple Modes of Human Interconnection, Psychology Pres, 2002, str. 185.
