Prostřednictvím svého blogu minimalist.cz, ale především na živých kurzech zastřešených platformou Naučmese.cz posouvá Martin Dědina dál své vědomosti o tom, jak se dá s využitím filosofie minimalismu prožívat více radosti v každodenním životě. S Martinem jsme si nedávno poseděli na příjemné terase Cafe Jedna a promluvili si o jeho projektech zaměřených na šíření myšlenek minimalismu. Celý čas působil Martin velice uvolněně. O minimalismu mluvil (jak se na minimalistu patří) s lehkostí a jednoduchostí. Vnímá ho jako široký a otevřený koncept, ze kterého si může každý do života odnést to, co právě potřebuje. Martin říká, že sám pořád objevuje nové možnosti uplatnění minimalismu v praxi.
Martine, minimalismus jako životní filosofie nabírá v různých podobách na oblíbenosti prakticky ve všech koutech moderního světa. Třeba u nás tisíce lidí s oblibou čtou blogy digitálních nomádů. Další odhazují drahé Nike sportovní boty a zkouší běhat naboso. Jiní zase definitivně vyměnili chození do fitka za street workout na hřišti venku. Důkazem rostoucího zájmu o minimalismus je i obsazenost tvého kurzu na Naučmese.cz. Čím bys tento zájem o minimalismus zdůvodnil? Co se dle tebe právě děje se světem? Vždyť jednoduchý život není žádná převratná myšlenka…
Myslím, že zrychlující se doba spolu s technologickým pokrokem v posledních letech nás úplně pohltily a zatímco jsme se přehlcovali reklamou, obrazovkami a informacemi, až dnes jsme si to konečně uvědomili. A to je nejdůležitější krok, abychom s tím něco začali dělat. A pak je přirozené, že se ze sebe tu tíhu a nároky snažíme shodit přirozeným osekáváním, z čehož pak vyplynou priority. Zbyde míň věcí a víc radosti.
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
Jak říká Tim Ferriss: „Dnes je luxusem nebýt ve spěchu.“ (Luxury is feeling unrushed.)
Mohl bys stručně popsat tvůj osobnostní vývoj jako minimalisty? Jaké minimalistické principy tě nadchly na začátku, když ses s minimalismem seznámil, a co tě oslovuje na minimalismu teď?
Počáteční nadšení a energii jsem dal v začátcích hlavně do zkoušení strašně moc věcí a nechal si jen to, co mě opravdu nadchlo – běhání bez bot, půst, otužování v potoce, vegetariánsví a veganství a hlavně zbavování se spousty věcí od oblečení, knížky až po suvenýry a „srdcovky“. V dnešní době už v některých věcech nejsem tak radikální a naopak prozkoumávám další směry, které podle mě vyžadují více trpělivosti. Například zero-waste, meditace, delší pobyty ve tmě, ale také úplně nečekané jako jsou finance a investování. Vzhledem k tomu, že mi díky opravdu nízkým nákladům na život zbývaly každý měsíc nějaké peníze, přišlo tohle téma tak nějak samo. A například teď v červenci jsem v Budapešti zúčastnil 1. mezinárodního setkání lidí, kteří směřují k finanční nezávislosti. Bylo tam 12 prima lidí a nebál bych se každého z nich označit za minimalistu.
Jedním z častých předsudků vůči minimalismu jako životnímu stylu je myšlenka, že když se jednou člověk rozhodne stát minimalistou, musí se vzdát všeho materiálního a začít žít jako nějaký „poustevník“ nebo potulný mnich. Ty to ale vidíš jinak. Říkaš, že minimalismus je široký a otevřený koncept. Každý si může do svého života vybrat, které jeho aspekty aplikuje…
Jasně, občas se mě kamarádi v nadsázce ptají, proč jezdím na čundr a mám s sebou spacák, však bych to jako minimalista měl zvládnout i bez něj. Takových příkladů by se dalo vyjmenovat asi spousta, ale ve výsledku jde o to, aby člověk měl to co pravidelně používá nebo to, co mu prostě dělá radost. Je to věc každého člověka a podle mě úplně stačí, když nad tím alespoň přemýšlí. Dřív nebo později se myšlenky změní v činy a ty pak v návyky – doufejme, že ty, které jemu i nám všem prospějí:)
Pro lidi, kterým zní „minimalismus“ příliš extrémně, bych to podal spíš jako „optimalismus“ neboli optimalizace ku ideálnímu stavu. No a díky tomu, že v dnešní době toho všichni máme spíš víc než potřebujeme, je nutné se něčeho zbavit – minimalizovat.
Na svých kurzech učíš smysluplnému minimalismu i ve vztahu k osobním financím. Tady je docela lehké najít „ducha minimalismu“ – jde o to začít omezovat zbytečné nákupy věcí a podobně… Pojďme ale o krůček dál. Kromě své profese se zajímáš i o investování. Můžeš přiblížit, jestli využíváš nějaké minimalistické strategie i v investování?
Dalo by se říct, že ano, ale určitě to není kvůli tomu, že bych minimalismus hledal úplně všude. V první řadě jde o to, že díky tomu, že nekupuju věci, které nepotřebuji a volný čas je vyplněn aktivitami, které jsou skoro zdarma, zbývá dost na to, abych vůbec mohl investovat
– v ČR odhadem investuje cca 1 z 5 lidí. Hlavní část mé investiční strategie, kterou radím i na kurzech je pravidelné investování do ETF (Exchange Traded Fund) na dobu 5 a více let. Jde v podstatě o takové lepší podílové fondy, které nepotřebují manažery v kravatách a mají mnohem nižší poplatky. Člověk tak každý měsíc posílá peníze klidně i do jediného světového ETF a nic víc neřeší. Myslím, že oproti studiu finančních výkazů jednotlivých firem na burze je to hodně minimalistické 🙂
U tebe se minimalismus projevuje i jako schopnost těšit se z naprosto jednoduchých věcí.
Snažím se pěstovat vděčnost, protože být šťastný znamená být vděčný.
Proto si každý den říkám, jak je skvělé, že vyšlo slunce, co mě zahřeje a jaká paráda je modrá obloha s mráčky různých tvarů. Jsem vděčný i za to, že mě něco bolí (a ještě víc, když to přestane) a nebo že si můžu vytrpět poslední kilometr maratonu, abych si pak mohl vychutnat odpočinek. Jednou jsem vyrazil za sestrou do Německa na kole a poslední úsek, kdy už jsem byl úplně vyčerpaný jsem zmoknul a k tomu mě čekal největší kopec. Když jsem k sestře nakonec dorazil, napustil jsem si horkou vanu a vzal si do ní z lednice vychlazené pivo. V tu chvíli jsem byl nejšťastnější pod sluncem a přece jsem k němu tolik nepotřeboval.
Veškerý komfort měst ve kterých žijeme už považujeme za samozřejmost a vlastně ani všechny ty vymoženosti kolem nás už nám připadají tak nějak samozřejmé. Jasně teplá voda, výtah a rychlovarná konvice jsou klasika, ale přichází Internet věcí (IoT) a naše domu budou mnohem chytřejší. Lednička bude připojená na internet a když dojíme máslo, automaticky objedná v obchodě nové i s dalšími potravinami, které běžně kupujeme. Budeme pak spokojení? Pochybuju. Jsme o tolik vyspělejší jako lidstvo a přesto nejsme šťastnější než před sto lety.
Jak říká Roger Waters z Pink Floyd – „We are comfortably numb“ aneb jsme pohodlně otupělí.
Vidíš průnik mezi environmentalismem a minimalismem? Potkáváš třeba na svých kurzech lidi, kteří se víc zajímají o životní styl šetrný vůči přírodě?
Určitě tam vidím průnik. Na kurzy chodí dost pestrá paleta od „ajťáků“, přes lidi v marketingu, ale i neziskovek nebo korporátů. Většinou jde o otevřené lidi, kteří se zajímají o svět kolem nás a najdou se tam vždy 2-3 vegetariáni.
A z toho myslím plyne, že koho zajímá minimalismus, bude ho také zajímat větší obrázek a planeta, na které žijeme.
Aby to nevyznělo tak, že jsou všichni minimalisté členy Greenpeace, často na kurz někdo přijde hlavně kvůli tomu, že už se dá doma stěží projít a neví, jak se těch všech věcí probůh zbavit.
Skvělý příklad je hnutí zero waste, které teď nabírá velké obrátky. Jde o to, že si uvědomujeme, že množství odpadu, které rostoucí populace produkuje extrémně zatěžuje naší planetu. Pokud začnete snižovat množství odpadu, automaticky vás to donutí kupovat méně věcí, ale také chytřeji.
Celá spotřební ekonomika je mi proti srsti, protože dnes je levnější koupit si novou věc, než opravit tu starou a je nám jedno, že ji pravděpodobně vyrobili lidé v rozvojové zemi za mizerných podmínek. Do elektroniky se dávájí tzv. „kurvítka“ a přístroj přestane po nějaké době sám od sebe fungovat, přestože je ještě mechanicky v pořádku. A pokud se náhodou cítím, že mi nic nechybí – všudypřítomná reklama v nás uměle vytvoří poptávku a jdeme nakupovat.
Proto se snažím snižovat svou stopu – nakupovat v second handech nebo se snažit si věc opravit, pokud to jde. Jak říká Jarda Dušek, bylo by fajn, kdybychom si všichni udělali na týden nebo měsíc takové celosvětové prázdniny a jen tak chodili po planetě a povídali si. Já osobně pak doporučuji knížku „Muž, který se zřekl peněz a přežil“ a nebo drsný dokument „The true cost“ o oblečení, po kterém už do H&M-ka nevyrazíte. Na kurz pak dávám několik stránek s tipy co přečíst nebo navštívit.
Co rád děláš ve volném čase?
Baví mě jezdit na čundr do přírody, běhat nebo jezdit na kole, číst si, plánovat, investovat, ochutnávat speciály v minipivovarech a úplně nejlíp tohle všechno dohromady:-)
Myslíš, že je minimalismus kompatibilní s tradičními představami o tom, jak má ekonomika vypadat? (růstový model, zadlužování jednotlivců a států, akcent na materiální blahobyt, který se dá dobře měřit…)
Není, ale v tuhle chvíli jsme si to jako lidstvo nastavili a nezbývá nám než si s tím nějak poradit, aby to nedopadlo špatně. Jaký smysl má snaha o neustálý meziroční růst, zvyšování tržeb a maximalizaci zisku? I malé dítě ví, že naše planeta je co do zdrojů omezená a z omezených zdrojů prostě nelze nekonečně růst.
Nové, drahé věci nám určitě udělají radost, ale bude to radost prchlivá a dočasná, které s naší dlouhodobou spokojeností nemá co do činění.
Chybí nám dostatek vnitřní zábavy a duševního zklidnění, které se dá pěstovat třeba jógou, meditací nebo i dlouhým během, který k meditaci nemá daleko. No a moderní technologie s online komunikací nás sice propojí s miliony lidí, ale podle průzkumů se pak i přesto cítíme více osamělí… a ruku na srdce, jak často odcházíte z Facebooku šťastnější než jste tam přišli?
Možná je takový přístup v pořádku a přirozený, ale musí být omezený určitou mírou než mám dost. Dnes nemá nikdo dost. Často jsou v tomto ohledu zmiňovány korporace, ale to jsou vlastně jen velké a úspěšné firmy, které mají hodně klientů. Střední a malé firmy nejsou výjimkou, všichni se snaží o větší efektivitu, růst a zisky. Neznám mnoho firem, které by si řekla – už mám dost, tohle mi stačí a víc peněz už nepotřebuji. Vy ano? Například v osobních financích si na základě mých výdajů definuji přesnou částku, ze které můžu pohodlně žít a nebudu muset dál „maximalizovat zisk“ neboli pracovat.
A nemusíme chodit až do korporací, abychom zjistili, že i my lidé jao jedinci se chováme k planetě úplně stejně. Od počátku naší planety do roku 1987 lidstvo dosáhlo 5 miliard obyvatel, nyní v roce 2016 je nás 7,5 miliardy a v roce 2084 nás podle odhadu bude 10 miliard. To je zdvojnásobení za necelých 100 let! Množíme se tak rychle a agresivně, jak dokážeme a to nezávisle na tom, co se stane s našim hostitelem. Takové vlastnosti má jen počítačový vir nebo rakovina. Měli bychom s tím jako lidstvo něco udělat, protože až dosáhneme kulminačního bodu, bude nás čekat už jen velmi tvrdý pád.
A co si myslíš o holistickém modelu spirituální ekonomiky, o němž často píšeme na našem blogu?
Líbí se mi to a myslím, že by to mohl být počátek řešení z předchozí otázky a v určité formě i naší budoucnost, i když úplně neznám, jak by se měla kompletně nahradit současná ekonomika. Jak píšete v jednom z článků – tohle je velká výzva 21. století a vypadá to, že už jsme ji (tedy aspoň někteří z nás) přijali. Myslím, že tohle bude výborný mezi-článek k jinému fungování naší společnosti. Možná, že půjde o svět bez peněz, kde si lidé budou pomáhat a pracovat nezištně na základě dobré vůle. Pokud ano, tak máme před sebou ještě pořádný kus cesty.
Já si třeba ještě nikdy nenechal peníze za kurzy vyplatit a místo toho se vzdělávám a podporuji další lektory na naučmese.cz. Je super vidět, že jsou projekty jako ten váš, hearth.net a nebo právě naucmese.cz, které k téhle transformaci přispívají.
Nejnovější komentáře