Proč se vyplatí dívat na stravování celostně? Interview s výživovým poradcem Rudym Novákem

Ano, jde o mé přesvědčení, které se postupem času ještě víc upevnilo.

Člověk je především duchovní bytost, která využívá své fyzické tělo a mysl na to, aby dokázala operovat v této fyzické realitě.

Když jsem se na začátku rozhodoval, jakým směrem se bude ubírat má praxe, řekl jsem si, že ohledně tohoto mého pohledu nebudu dělat žádné ústupky. Řekl jsem si, že mám na danou problematiku tento pohled, o kterém jsem přesvědčený. A tímto svým pohledem chci zároveň posouvat společnost dál.

Jaké má tato filozofie praktické dopady na tvou praxi?

Samozřejmě, že se našli lidé, kteří tento můj pohled na svět a výživu odmítli. Postupem času jsem se ale naučil jednu velice důležitou věc. O mém celostním pohledu na člověka diskutuju s klientem jen do té míry, do jaké je on sám této (mé) realitě otevřen.

Dá se říct, že některým klientům vysvětluju především „fyzické aspekty“ výživy a jejich životního stylu. A s některými se v diskusi třeba víc dotknu i vlivu mysli na jejich celkové zdraví.

K tomuto přístupu jsi došel zkušenostmi, že?

Ano. Úplně na začátku jsem se často pokoušel všem bez rozdílu – řekněme jejich úrovně vědomí nebo vnímání – protlačit svůj pohled… a to ne jenom na výživu, ale i na svět. Později jsem ale zjistil, že je mnohem užitečnější, když se pokusím na začátku víc naslouchat. Víc vnímat realitu toho druhého člověka tak, jak ji vnímá on. Zjistil jsem, že čím dřív se mi podaří najít s klientem společnou část reality, tím dřív se vylepší i naše komunikace. A pak vzroste i vzájemné porozumění. A až pak můžu očekávat, že mi bude klient i víc naslouchat. Je to takový trojúhelník – lepší naslouchání vede k lepší komunikaci, a ta pak k lepšímu porozumění…

Každopádně mám dojem, že takový nematerialistický přístup k výživovému poradenství v našich podmínkách asi není úplně typický, nebo se mýlím? 🙂

Nemýlíš se. Tradiční západní přístup vnímá výživu přes kalorie a makroživiny. Kdežto celostní přináší mnohem rozmanitější náhled na výživu.

Uvedeš nějaké konkrétní příklady, v čem je celostní pohled na výživu rozmanitější?

Celostní pohled se dá aplikovat jak na metabolismus klienta, tak na jednotlivé potraviny. Přidaná hodnota celostního pohledu v obou případech spočívá v tom, že propojuje vědecké metody západního světa s poznatky tradičních východních směrů prevence a léčby. A taky uznává, že na výživu má vliv celá řada dalších faktorů, jakými jsou například emoční stabilita člověka, stav mysli atd.

Jak může vypadat v praxi aplikace celostního pohledu na jednotlivé potraviny?

Jedním z příkladů je třeba využití principů tradiční čínské medicíny (TČM) při sestavování seznamu doporučovaných potravin pro klienty. Díky aplikaci TČM lze celkově harmonizovat jídelníček tak, že jsou v něm rovnoměrně zastoupeny jak potraviny s převažující kvalitou jin, tak potraviny s převažující kvalitou jang. Využitím ajurvédy lze zase vybrat vhodné potraviny dle toho, jak se to hodí pro příslušnou typologii klienta.

Co ještě navíc bere v potaz poradce s celostním přístupem k výživě?

Z celostního pohledu je důležité ptát se podrobněji i na běžný život klienta – jak se mu zrovna v životě daří, jak pravidelný má spánek, jakou má úroveň pohybu… Také považuju za důležité poučit klienta o různých emočních aspektech souvisejících se stravováním.

Co přesně máš na mysli?

Třeba nadměrné vylučování stresových hormonů během jídla má značný vliv na správnou funkci zažívacího ústrojenství. Sebezdravější jídlo ti může uškodit, pokud třeba zažiješ během jeho konzumace hádku s partnerem. Proto je moc důležité dbát na to, aby stravování probíhalo v příjemném a klidném prostředí. Celý proces konzumace jídla je vhodné podpořit i mnohonásobným žvýkáním jídla, což podporuje trávení a snižuje současně glykemický index jídla.

Co aktuálně považuješ za nejdůležitější principy při volbě vhodné stravy?

Z mého pohledu je nejdůležitější udržet jednoduchost ve stravování. Vůbec není nutné, aby běžný člověk poznal a studoval nutriční vlastnosti množství potravin. Mnohem důležitější je učit se víc pozorovat, jaké účinky vyvolávají jednotlivé potraviny konkrétně v jeho organizmu.

Ve výživě – stejně jako kdekoliv jinde – platí, že realita je vždy zčásti subjektivní – závisí na konkrétním člověku. Můžeš si přečíst stovky článků o „zázračných účincích“ jednotlivých potravin nebo doplňků na lidské tělo. Pokud se ale ty sám cítíš po snězení dané potraviny špatně, tak to pro tebe zázračná potravina nebo jídlo prostě není… Tělo vždy dává jasné signály, když se mu něco nelíbí. Musíš sám objevit svou vlastní pravdu…

Ty ale tvrdíš, že funguješ jako průvodce tímto složitým světem. Předpokládám, že neradíš klientům, aby odzkoušeli všechny potraviny a doplňky na světě… 🙂

To určitě ne. Jedna část mého plánu pro klienta je seznam doporučovaných potravin. Tento seznam sestavím při zohlednění všech informací, které považuji za důležité. Vždy ale své klienty vedu k tomu, aby tento seznam nebrali jako nějaké neměnitelné dogma, nýbrž jako informaci, s níž mají dál pracovat. Vždy říkám, ať sledují, jak na jednotlivé mnou doporučené potraviny a jídla reagují.

Podobný přístup razíme i na našem blogu. Schopnost sledovat a správně interpretovat signály těla považujeme za důležitou součást tzv. Body intelligence, která se dá samozřejmě naučit. Jaké postupy doporučuješ svým klientům, aby dokázali co nejlíp zjistit negativní účinky konkrétních potravin na své tělo?

Je třeba dodržovat několik základních zásad stravování, abychom dokázali skutečně správně dosledovat účinky potraviny nebo jídla na náš organismus. Základní zásadou je vyhnout se nevhodným kombinacím potravin, když testujeme účinek konkrétní potraviny. Kupříkladu kombinace ovoce s masem. Když jdeš třeba testovat banán hodinu po konzumaci hovězího, testování nemusí dopadnout nejlíp 😉 Můžeš se cítit špatně. V dané situaci to ale neznamená, že příčinou tvých potíží je banán. Příčinou bude spíš „tragická“ kombinace banánu a hovězího 😉

Dále je důležité nechávat si větší rozestupy mezi konzumací jídel, chceš-li testovat konkrétní potraviny. Ideálně alespoň tři hodiny, samozřejmě v závislosti na jídle.

Viděl jsem, jak na přednášce říkáš, že evropská legislativa není zrovna nakloněna celostním pohledům na výživu. Můžeš toto tvrzení víc rozvinout?

Celostní pohled na výživu je spojen i s akceptováním léčivých účinků stravy. Například onemocnění štítné žlázy nebo diabetes – tak typické pro tuto dobu – jsou léčitelné stravou (vždy alespoň do určité míry).

Na etiketách potravin, které mají léčivé účinky (například čaje, bylinky nebo i doplňky výživy), se ale v současné době nesmí uvádět nic o jejich zdravotním dopadu na člověka. Přičemž všichni odborníci se shodnou, že tyto potraviny mají minimálně pozitivní vliv na prevenci zdraví, když ne přímo na léčbu… Z tohoto přístupu si každý asi umí vyvodit sám, komu je Evropská unie nakloněná v rámci systému péče o zdraví…

Jaký máš názor na využívání suplementace ve výživě – teď mám na mysli hlavně suplementaci při posilování.

Suplementy jsou bohužel často využívány nesprávným způsobem. Sportovci často věnují pozornost suplementaci tam, kde by potřeby svého organismu dokázali snadno pokrýt i normální stravou.

Na druhé straně je nevyužívají tam, kde to tak snadné není – například pro doplnění vitamínů a minerálů. Uvedu příklad. Zvýšená potřeba proteinů u lidí, kteří posilují, se běžnou stravou dá pokrýt. Na druhé straně ovoce a zelenina ze supermarketů se často vyskytují v takové kvalitě, která často nedokáže pokrýt dostatečně potřebu vitamínů a minerálů sportovce, který posiluje. Tam vzniká prostor pro suplementaci.

Upřednostňuješ ve své stravě lokální a organické potraviny?

Ano, snažím se o to. Lokálnost stravování je plně odůvodnitelná, protože jsme tělesně nastaveni tak, jak je nastavena příroda kolem nás. Třeba v zimě nepotřebujeme jíst ovoce, které nás ještě víc ochlazuje. Můžeme ideálně sáhnout po sušeném ovoci, například po křížalách.

Na blogu máš skvělý článek o tom, jak nakupování potravin obsahujících palmový olej přispívá k ničení deštných pralesů. Já v poslední době uvažuju o tom, že vlastně existují dva typy lidí, jež se aktivně zajímají o zdravou stravu. Ta první skupina si vybírá zdravé potraviny jenom dle toho, jaký blahodárný účinek můžou mít na jejich tělo. Ta druhá skupina kromě kladných účinků potraviny zvažuje i dopad svých voleb na životní prostředí. I tyto volby považují za důležitou součást svého zdravého stravování. 

Tvůj článek o palmovém oleji mi napovídá, že máš asi obdobný názor.

Chápu, že lidé nejdřív řeší při nákupu jenom to, jaký má daná potravina vliv na jejich tělo. Na druhé straně si ale myslím, že postupem času by měli dospět i k úvaze o environmentálních důsledcích svých voleb. Kromě otázky, jestli je daná potravina zdravá, by se měli časem sami začít tázat, jaký dopad má to, co kupuju, na naši planetu.

Konkrétně s palmovým olejem je to ale celé špatně, protože ten ani z výživového hlediska není vhodný. V potravinách se totiž často vyskytuje ve ztužené podobě. Tedy je to vlastně taková dvojitá rána – pro zdraví člověka i pro planetu :/

A máš kromě palmového oleje i nějaké další potraviny, které nekupuješ vysloveně kvůli zmíněným negativním důsledkům na naše životní prostředí?

Ze zdravých potravin se snažím omezit kupování kakaa a banánů kvůli už jmenovaným důsledkům jejich pěstování na kácení deštných pralesů.

Nekupuji produkty od velkých korporací jako Nestlé nebo Kraft Foods. Tyto korporace nesou velkou část spoluodpovědnosti za současný stav deštných pralesů. Lidi si neuvědomují, jak velkou moc mají ve svých rukách. Vnímají se spíš jako mravenci. Ale pravda je taková, že i korporace jsou vlastně zcela závislé na nich. Kdyby se spotřebitelé ze dne na den rozhodli nekupovat jejich výrobky, tak …

Taky se obrovským obloukem snažím vyhnout geneticky modifikovaným potravinám.

A daří se ti identifikovat GMO potraviny v obchodě?

Evropská unie to trochu ztěžuje. Pokud mají totiž potraviny do 0,9 % geneticky modifikované složky, výrobce informaci o genetické úpravě ani uvádět nemusí. Nejproblematičtější potravinou v tomto ohledu je sója, kde se odhaduje, že až 90 % vypěstované sóji ve světě je geneticky modifikováno. Takže jedinou jistotu – zejména pak u sóji – vlastně představují bio potraviny.

Ještě mě napadá jedna otázka. Pro mě asi nejzajímavějším rozporem mezi výživovými proudy je rozpor mezi přívrženci syrové stravy (raw food) a zastánci tepelné úpravy stravy (což je vesměs případ stravování dle TČM nebo ajurvédy). Odborníci z obou táborů často kritizují ten druhý. Z mé zkušenosti musím říct, že cítím skvělé benefity obou variant – jak syrové stravy, tak tepelně upravené stravy. Jaký je tvůj názor na tyto (zdánlivě) protichůdně směry? Jak kombinuješ tyto směry výživy ty?

I tady lze využít celostní pohled na to, abychom vyhodnotili, jaké benefity a naopak negativa přináší každý z těchto táborů. Podívejme se nejdřív na syrovou stravu. Základ vitariánské stravy tvoří ovoce, zelenina a semínka. Tyto potraviny mají nízký tzv. specificko-dynamický účinek.

Což znamená…?

Zjednodušeně jde o zohledňování množství energie, kterou organismus potřebuje, aby danou potravinu strávil. Syrová strava je velice lehce stravitelná. Proto se po ní lidé cítí vitální. Na rozdíl od tradiční české stravy například 🙂 Navíc má skvělé detoxikační účinky.

Na druhé straně z pohledu TČM v syrové stravě převládá jinová část, ale chybí jangový element. Proto má spousta lidí, kteří jsou na syrové stravě, často problémy s ochlazením těla nebo vypadáváním vlasů (především ženy). V tomto směru má čistě syrová strava negativní důsledky.

Jaké je tedy řešení?

Pro přívržence syrové stravy může být řešením částečná tepelná úprava stravy nebo dostatečný přísun zeleniny s jangovým elementem.

Nejrozumnějším řešením je ale v tomto případě pozorovat na vlastním těle, v jakém množství konzumace syrové stravy konkrétnímu jedinci ještě vyhovuje. Pokud žádné zmíněné projevy nemá, tak je vše v pořádku a syrová strava je pro něj vhodným systém.

Více o celostnímu přístupu k stravování, fitness a životu se můžete dozvědět na stránkách Rudolfa Nováka. 

Děkujeme Rudolfovi Novákovi za rozhovor.