Zní to až neuvěřitelně. Veronika má za sebou přes 160 šamanských ceremonií s léčivými rostlinami Amazonie. Ve většině případů se jednalo o obřady se slavnou „královnou pralesa“, psychoaktivní rostlinou ayahuasca. Vero dnes zaníceně pokračuje ve zkoumání šamanismu, amazonských rostlin a jejich potenciálu pro celostní léčbu západního člověka.
„Jsem Vero, šamanka a facilitátorka amazonských šamanů. Zabývám se cestou posvátného šamanství a ženstvím. Věnuji se komplexnímu léčení těla, mysli a duše s pomocí posvátných amazonských rostlin. Na tuto cestu mě zavedl můj atopický ekzém, který mě trápil 27 let a nikdo mi nebyl schopný pomoct. Chtěla jsem dokončit svůj proces transformace, odblokování podvědomí a najít lék,“ říká mladá šamanka o počátcích své cesty k vyléčení z komplikované nemoci, jež zanechává ošklivé stopy nejen na těle, ale i na duši.
Ale jak se to všechno stalo?
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
Jak se tato mladá usměvavá holka dostala na šamanskou cestu, která je obvykle doménou mužů? Jakým způsobem se jí v džungli povedlo zbavit extrémně silného atopického ekzému?
Užijte si tuto napínavou „jungle minisérii“ plnou krásných a autentických fotografií. Vše, co lektorka a šamanská facilitátorka Veronika Semei říká, je podloženo její vlastní zkušeností během několika let práce se šamany z Peru.
Z rozhovoru se dozvíte:
- jak se Veronika s pomocí šamanské léčby uzdravila z atopického ekzému, který ji trápil 27 let,
- jak šamanská léčba vlastně funguje, v čem Veronika vidí její výhody oproti konvenční západní medicíně a v čem naopak její rizika,
- Veronika sdílí své negativní zkušenosti se šamany jako lidmi a radí, jak najít spolehlivého šamana, kterému se lze svěřit do léčitelské péče,
- jaké mystické a léčivé zážitky Veronika prožila během obřadů s amazonskými léčivými rostlinami,
- jak probíhá léčba s pomocí psychoaktivních rostlin jako ayahuasca a další,
- jak se připravit na první ceremonii ayahuasky,
- jaký má Veronika vztah k východním praktikám duchovního rozvoje jako meditace, jóga a podobně.
V úvodní části rozhovoru Vero sdílí svá první setkání se šamany z Peru. Bylo to v době, kdy už kvůli ekzému nevěděla kudy kam, a tak se naplno svěřila své intuici, která jí radila vyzkoušet šamanskou léčbu.
Je pravdou, cos říkala na letošním cestovatelském festivalu Kolem Světa, že jsi při své první cestě do Peru za šamany vlastně neuměla španělsky? 🙂
Ano, to je pravda. Na výšce jsem trochu španělštiny měla, ovšem určitě ne té jihoamerické, které jsem tedy opravdu nerozuměla vůbec nic. Teda kecám, uměla jsem Vamos a la playa 😀 V překladu Pojďme na pláž a Hola (ahoj) 😀
Když jsem poprvé přilítla do Limy, brala jsem antibiotika, v letadle jsem dostala zánět močového měchýře (chudera paní, co seděla vedle mě, pořád mě musela pouštět na záchod 🙂 ) a přistála jsem s horečkou a alergickou reakcí. Bylo toho na mě dost, tak jsem chtěla jet do přírody do hor, nadýchat se čerstvého vzduchu. Jeli jsme tedy s peruánským couchsurferem do hor. Měl to být 3hodinový výlet v přírodě, horách. Stal se z toho 3denní boj o život bez jídla a vody. V té době jsem začínala poznávat jednu z peruánských vlastností a to tu, že když Peruánec říká, že je to hodinu a půl cesty doprava, tak je to deset hodin cesty doleva. Znamená, že vám řeknou cokoli. Když vědí tak poradí, ale když nevědí, tak taky poradí. Prostě strašně kecaj a nedá se jim věřit ani nos mezi očima. Zrovna v těch horách to bylo dost klíčový.
Veru a její šamanka z kmene Shipibo – Delicia.
Jak ses pak dorozumívala s místními?
Rukama nohama, trošku anglicky třeba. Byla jsem kolikrát velmi zoufalá. Google Translator mi zachraňoval zadek, musím říct. Díky Googlu jsem přežila mnoho situací 😀 A v džungli jsem měla velké štěstí. Jedna coachsurferka (coachsurfing je projekt, kdy vás místní hostí ve svých domovech zdarma, velmi doporučuji pro nízkonákladové cestování) z Argentiny mi pomáhala první dva týdny překládat vše ze španělštiny do angličtiny. Pak jsem šla k prvnímu šamanovi záměrně tam, kde byli i cizinci. Lidé z Itálie, Kanady, Japonska a Ameriky mi pomáhali porozumět nejen jazyku, ale vůbec všemu, co se kolem mě děje, haha. I když kolikrát k takovému pochopení ani jazyk nestačí 😀 Jinak jsem každý den i studovala španělská slovíčka. Anglicky jsem uměla, ovšem taky ne úplně nejlíp. Hodně jsem se učila z pozorování. Šamani převážně mluvili také svým jazykem Shipibo.
Uběhlo několik let a ty dnes do Peru za šamany jezdíš pravidelně. Jak se ti povedlo svou šamanskou cestu proměnit ve finančně udržitelnou?
Jezdívala jsem do Anglie pracovat na farmu. Tahali jsme 3-4 tuny ovoce denně na svých zádech, byla to velmi fyzicky náročná práce. Taky jsem dělala na ulici v Anglii Bodypainting, malovala dočasné tetování. Byly to velmi náročné práce, ale já měla svůj velký vnitřní sen, za který stálo za to bojovat, nevzdávat jej a udělat cokoli, co bylo potřeba, abych si jej mohla splnit. Vyléčit se a najít sebe. Nyní již pořádáme v Peru retreaty, kde pomáháme na cestě druhým k sebevyléčení a k sebepoznání.
Četl jsem zajímavou radu, že o šamanech z Amazonie je vhodné smýšlet spíš jako o chirurzích než duchovních „guru“. Míněno tak, že i když šamani léčí spirituální cestou a prací s energiemi, jejich osobnosti tento fakt vůbec nemusejí odrážet. Cílem šamanské výuky je hlavně nabytí síly léčit, nikoliv osobní osvícení. Co ty na to?
S tím naprosto souhlasím. Vůbec bych šamany nepojmenovávala jako spirituální lidi, spíše jako léčitele. Víc spirituálních bytostí jsem poznala v České republice. Přesně tak, jejich cílem je vyléčit a naučit léčit. Ostatní je nezajímá, emoce vůbec nechtějí rozebírat a mluvit o nich, ovšem samozřejmě je léčí v tom spirituálním světě, protože naše emoce tvoří energie a ty oni vidí a pracují s nimi a léčí.
Je to velmi zajímavé. Z mého pohledu jde nabití síly léčení ruka v ruce na cestě za napojením na svoji duši a cestou do vyšších vibrací. Jednodušeji řečeno, když léčím sebe, léčím své tělo, mysl, okolí, rodinou linii a napojuji se na své dary a svoji životní i spirituální cestu.
Ovšem šamani to v této oblasti tak opravdu nemají. Na ceremoniích léčí a kráčí se spirity, kteří jim pomáhají léčit, ale po ceremonii jdou zase hodně do zemskosti a baví se o kuřatech, sexu či co si dají na oběd 😀 Můžu říct, že jsem nikdy neměl tolik rozhovorů o genitáliích a drůbeži, jako v džungli:-). Buď jdou do velkých výšek, nebo totální zemskosti, nic mezi není.
Neřeší něco jako práce s vědomými, podvědomými programy, emocemi. Samozřejmě pokud požádáte o tuto práci rostlinky, ty tuhle práci dělají a šamani ten prostor drží. Je úžasný zase pozorovat, jak umějí žít v naprosté přítomnosti teď a tady, to se tady máme ještě co učit:-D Na druhou stranu něco s nimi plánovat žádá velkou trpělivost a porozumění…:-)
Příprava medicíny pro léčení vaječníků se šamankou.
Povedlo se ti navštívit i nějaké kmeny izolované od civilizace (alespoň z části)?
Byla jsem navštívit Shipibo kmeny i v izolovaných částech a i kmen Ashaninků u řeky Aqua caliente, ovšem sama je nevyhledávám. A hlavně, když vím, že si s vámi můžou dělat úplně co chtějí, protože to jejich šamanství, co dělají, my běloši vůbec neznáme a jsme takhle malincí pokud neznáme šamanskou cestu. Takže jsem nikdy nevyhledávala izolované kmeny. Nehledě na to, že izolované kmeny možná izolované chtějí být a nechtějí být narušováni. Je to velmi křehká záležitost. Já chtěla najít lék na atopický ekzém a vyčistit nezdravé podvědomé vzorce, abych byla lepším člověkem a mohla inspirovat či pomáhat ostatním.
V souvislosti s léčením svého atopického ekzému mluvíš hodně o potřebě „kompletní debordelizace těla“. Vzpomínáš si na nějakou ceremonii, po níž jsi měla pocit opravdového pročištění?
Ano, když jsem potkala spiritku, nádhernou ženu přicházející ze světla vkládajíc mi krystal do hrudi. Ovšem to už nebyli ceremonie jedny z prvních, ale první šamanská dieta s master rostlinkou Bobinsanou, která se stala jednou z mých největších průvodců a léčitelů. Mám-li být upřímná tak jsem na prvních ceremoniích dost trpěla a procházela si velkými výzvami, strachy a bolestí. Měla jsem na sobě opravdu hodně práce. Byli to velmi čistící ceremonie.
Ještě teď si pamatuju 32. ceremonii, kdy jsem říkala medicíně, sobě i mým průvodcům, že naprosto nechápu, proč mám pořád pít ayahuascu, když pořád jen trpím. K čemu to jako je. Že pořád jen zažívám bolesti a utrpení. A že už jako nechci a mám toho plný zuby.
No a na 33 ceremonii přišla naprosto božská láska a dotek zdrojového světla. To si člověk přeje, aby to zas nikdy neskončilo. Aby mi teda medicína ukázala, proč v tom mám pokračovat. No dalších 30 ceremoniích opět bolesti a utrpení . Pak už se to začalo obracet. Znáte to, když někam jdete a chcete to vzdát. Ovšem pokud je to ta vaše správná cesta, pak vám vesmír hodí něco hezkého, aby jste se z toho nezbláznili a pak vám to zas vezme a šup-šup pokračuj dál:-)
Maloka – obřadní místnost pro šamanskou ceremonii s Ayahuascou.
Maloka zevnitř – před šamanskou ceremoníí s Ayahuascou.
Objevila jsi nakonec hlubší, nefyzickou příčinu svého ekzému?
Určitě jsem poznávala tuto nemoc, alergii, ze všech stran. Velkou příčinou byl stres. Otázka ale je, co ten stres způsoboval? Emoce odmítnutí, opuštění, samoty a sebenenávist. Hlavně pocit odmítnutí mě ničil celý život, které pro mě byl spojen s odmítnutím mateřské lásky ze strany mámy. Máma mě nikdy nepřijímala takovou, jaká jsem. Měla představu o své dceři, do které mě vždy chtěla vmanipulovat, natlačit a změnit. Tato představa byla iluze, která neexistovala a já byla trestaná za to, že nejsem tato představa.
Veru s atopickým ekzémem, kterým trpěla 27 let a hledala na něj lék.
Hodně se u nás doma kritizovalo, manipulovalo přes pocity viny, psychické vydírání, pořád jsem dělala jakoby něco špatně a nic nebylo dostatečné. Vše se mi pak projektovalo i do dalších oblastí života. Vždycky, když mě někdo v životě odmítal, tak to šlo do absolutní sebedestrukce a bolesti. Měla jsem tomu dotyčnému potřebu pořád dokazovat, že jsem dostatečně dobrá. Sama sebe jsem trestala za to, kdo jsem.
Měla jsem pocit, že mě máma nenávidí, jak se ke mně chovala a za to jsem ji také nenáviděla. Měla jsem z ní strach. Strach, že opět udělám něco špatně a budu zase potrestaná, A v těchto emocích jsem vyrůstala. Je to velmi silný podvědomý program předávaný po generace. chtěla jsem jej zlomit a již neposílat na další generaci. Musela jsem tento program hodně léčit a hodně se učit o sebelásce a sebehodnotě. S každou větší sebeláskou a menším strachem alergie víc a víc odcházela.
Jaký je dnes tvůj vztah s rodiči?
Můj vztah s rodiči je krásnější a krásnější. Čím víc se člověk osvobozuje od podvědomých programů a spouštěčů, tím míň mu na něj může rodina hrát. Takže pro mě je vždycky příchod do rodiny velký test, kdy vidím, jakou jsem udělala na sobě práci. Když už mě neštve to, co mě předtím štvalo, tak hip-hip-hurá, další úspěšné vymanění se a odpuštění nějakého traumatu, bolesti, ublížení či programu. Opět větší svoboda a o to lepší a krásnější vztah máme. Své rodiče miluju. Ovšem vztah se nerodí sám o sobě. Vztah, jako všechno krásné, se buduje. Takže pořád máme na čem pracovat samozřejmě. Znáte to přísloví, v přírodě je každý mnich a dokáže meditovat, ale dokáže to doma v rodině? Tam se teprve pozná, jakou vnitřní sílu, klid a lásku nabyl. Z pohledu spirituality si naše duše vybírá rodiče, přesně takové, aby si prošla tou zkušeností, kterou si projít chtěla. Aby mohla nastoupit cestu svojí duše a plnit tady misi, kterou si už dávno před narozením vybrala.
A můžu říct, že čím víc poznávám sama sebe a svoji cestu duše, tím mi dává vetší smysl, proč jsem si tyto dvě nádherné duše, mámu a tátu, vybrala pro společnou cestu životem. Dali mi přesně to, co jsem potřebovala, abych se stala tím, čím jsem se stát měla.
Ovšem dojít vůbec k této větě, byla dlouhá cesta sebepoznávání, odpouštění a přijetí. My říkáme na šamanských retreatech, hodně zvracení :-D. Je to velká jízda směrem dovnitř, do našeho srdce a ne ven. Jsem za své rodiče moc ráda, máme se společně toho tolik co učit 🙂 A to je krásné.
Je tvůj atopický ekzém definitivně vyléčen, resp. dlouhodobě zmizel?
Řekla bych, že z 90% ano. Ono v podstatě z hledání léku na atopický ekzém se to poté obrátilo v pochopení nemoci, co mi přišla sdělit a říct. Je to opravdu celková životní změna. Za prvé se člověk opravdu musí chtít vyléčit, divili byste se kolik lidí se vyléčit nechce. A za druhé je to velká cesta do sebe, což vyžaduje také velkou odvahu, protože se musíme postavit svým strachům, blokům a traumatům, bolístkám, které si neseme po celý život až z dětství a poté sahají mnohdy i do minulých životů.
Co tě tedy nemoc naučila o sobě?
Ukázala mi, že žiju ve velmi nízkých vibracích nebo jsem obklopena nízkými vibracemi. Nízké vibrace jsou strachy, pocity viny, vyhrožování, násilí, agresivita, negativita.
Byl to pro mě takový budíček: „hele, Veru, to jak žiješ, není OK,“ nebo „hele, Veru, tento člověk vedle tebe tě naprosto ničí nebo má v sobě temnotu, kterou ty přebíráš.“ Postupem času jsem začala být naprosto uchvácená, jak je tělo inteligentní a jak tato alergie, nemoc funguje. Když je kolem vás někdo, kdo vás ponižuje a vy to přijímáte (je to samozřejmě váš program, kdy vy se neumíte bránit a dovolíte mu to, oběť si volá násilníka) nebo se podvědomě ponižujete sami, tak se najednou začnete škrábat a svědění vám přináší úlevu . Toto svědění a s tím spojený dobrý pocit pomáhá tělu se dostat do vyšších vibrací, pocitu štěstí a satisfakce, aby tělo vibračně neumíralo. Problém je fyzický…Když se poškrábete, tak pak vám ty ruce krvácí a dost to bolí. Je to naprosto geniální z pohledu převibrovávání těla a udržování jej, aby neumřelo. Ovšem z pohledu fyzické bolesti je to i takový začarovaný kruh. Ale jak z něj ven? Člověk musí vstoupit do podvědomých strachů s tím spojených a vyléčit je. Jinak se začarovaný kruh vždy objeví, když se dostaneme k člověku nebo situaci, který nám tento program nebo strach spouští.
Nyní tedy atopický ekzém nemám. Na jaře jsem v klidu, na podzim jsem v klidu, v zimě jsem v klidu. Když je moc ostré sluníčko jsem v klidu, když se zpotím jsem v klidu, naprosté vysvobození. Bože taková vděčnost. Jsem tak štastná. Sem tam se ještě ukáže, což vnímám jako takový alarm, hele Veru zastav se, něco děláš blbě, něco tě nedělá štastnou, mrkni co se děje nebo jsi v prostředí, který ti nesvědčí. Plus vyčisti si střeva, který jsou velmi spojené s kůží a ekzémy. Takže ještě se sem tam ukáže jako kámoš, který mi zvědomí něco, co přehlížím.
A něco pro odlehčení první části rozhovoru – máš nějakou vtipnou historku z ceremonií?
Napadá mě první setkání se spirity rostlin, kteří jsou neskutečně vtipní, zábavní. Ukazují nám velmi zábavným způsobem, jak my jsme kolikrát tady vtipní, jak se chováme a na co si hrajeme. Prostě si z nás dělají srandu pořád.
Na první ceremonii mi tančili krokodýli v klobouku a já se půl hodiny válela smíchy. Fakt sranda. Pak jsem ale rostlinku požádala, abychom udělali nějakou práci a pročistila mi tělo. Pak začalo fakt peklo a bolesti snad všeho živého v mém těle.
Shipibo curandera, Adelina, dělá ochranu – soplé, šamanským tabákem Mapacho.
A co nějaký kulturní šok během tvých prvních cest za šamanskými kulturami?
Dorazila jsem do džungle a ptala se v restauraci, jestli mají něco vegetariánského. A oni: Ano, ano kuře.
Říkám „Ne, ne, něco bez masa“.
Oni říkají: „ano, ano rybu.“
Říkám: „OK, haha, a něco bez kuřete a ryb, prostě bez masa?“
Řekla, ať počkám.
Přinesla mi kuřecí polévku a to kuře přede mnou rukama vyndala z té polévky, že jestli dobrý 😀 Tak jsem pochopila, že být vegetariánem (nyní veganem) bude pěkná výzva v tamních podmínkách :-D.
Další šok pro mě bylo, když jsem si chtěla jít zaplavat v džungli. Ptala jsem se, kam můžu jít, poslali mě na nejslavnější tamní pláž haha. Bahno, hnědá voda, oukej, jsme v džungli, ovšem překvapilo mě to. Šla jsem tedy plavat, protože voda mi hodně pomáhá, když jsem na dně. Když jsem v té vodě plavala, přišla k nám jedna holčička a začala nám vykládat, co v té vodě všechno je. Krokodýli, anakondy, električtí úhoři, piraně, hadi a někde dlouhé liány, kde se sem tam někdo ztratí nebo utopí. Ale to se prostě stává. Hah, já jen s otevřenou pusou vyšla z vody ven a naprosto otřesená těmito zprávami jsem začínala chápat, že je tady normalita posunutá úplně někde jinde 😀
Rozhovor se šamankou Veronikou pokračuje druhou částí.
Veronika působí na Facebooku, Instagramu, Youtube, Soundcloudu pod jménem Semei Jungle Vero.
