Vnitřní dítě je příběhem, který se týká každého z nás. Jde o část naší osobnosti, která je hravá, kreativní a zvídavá. Má tendence objevovat nové věci a nadchnout se pro ně. Původcem myšlenky vnitřního dítěte je jeden z nejznámějších psychologů C. G. Jung, který rozpracoval archetyp dítěte.
Ačkoliv jsme dospěli, naše vnitřní dítě s námi pořád žije v našem podvědomí. Nepříjemné situace a zranění, která jsme jako děti zažily, můžou být zdrojem toho, co nás trápí v dospělosti (i když si toho nejsme vědomí).
Podívejte se na kratičké video (jedno z mých oblíbených). Pomůže vám pochopit toto téma i beze slov.
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
TEST: Jak poznám, jestli je mé vnitřní dítě raněno?
Jsou to reálné životní situace, které nám zrcadlí, že naše vnitřní dítě pořád něco trápí a potřebuje pomoc. V jakých situacích můžu poznat své vnitřní dítě?
1. Partnerské vztahy
Pořád mě přepadají myšlenky, že ztratím svého partnera/partnerku. A proto mám ve vztazích tendenci žárlit, potřebuji ho kontrolovat vždy, když nejsem s ním. Někdy si vynucuji její/jeho pozornost nejrůznějšími způsoby a chovám se skutečně jako dítě…
2. Vztahy s okolím
Mám tendenci lidi podezírat, nevěřit jim a za vším hledám skrytý záměr. Můj světonázor „nikomu nemůžeš věřit, jen sám sobě“ způsobuje, že se neumím nikomu otevřít (častý důvod, proč si neumím najít partnera – nikoho zkrátka nevpustím do svého soukromí, aby mi neublížil).
3. Vztah k sobě samému
Jak se k sobě chovám, když mě nikdo nevidí?
Jen si vzpomeňte, jak často pochválíte sami sebe za to, co se vám povede, a jak často si naopak vytknete to, co se vám nepovedlo. Jaký je váš vnitřní dialog? Jak jsme psali v článku o vděčnosti, většinou usínáme s myšlenkou, co vše jsme nestihli a kolik povinností se na nás zítra navalí. Naučit se ocenit sám sebe a mít se rád přesně takový, jaký jsem, je výsledkem dlouhodobého tréninku sebelásky.
4. Spontánnost, hravost, radost
Nakolik umím být spontánní a hravý(á)? Umím se radovat upřímně jako malé dítě?
My dospělí máme rádi věci pod kontrolou. Jak se cítím, když se něco vymyká mému plánu či scénáři? Chytá mě panika, úzkost nebo zlost?
5. Sebedůvěra
Nakolik si věřím? Co mě napadne, když se mi něco nepovede?
Jako děti jsme měly hlavu plnou snů a vše bylo v našem světě možné. Jak je tomu dnes? Věříme svým snům i dnes? Cítíme důvěru ve své schopnosti a v to, že se naše záměry stanou skutečností? Odpověď hledejte uvnitř. Pokud vás trápí, že jste nikdy nenašli odvahu proměnit své touhy ve skutečnost, pak je načase zapracovat na své sebedůvěře a stát se sám sobě tím nejlepším přítelem, který důvěřuje ve vaše schopnosti.
Navíc můžete mít pocit, že vás charakterizuje několik vlastností, které napovídají, že naše vnitřní dítě je raněno:
- Cítíme se osamělí, nejistí a nechtění v kolektivu či ve vztahu.
- Namlouváme si, že si nezasloužíme lásku, a neumíme si představit sebe sama v láskyplném vztahu.
- Potřebujeme pořád slyšet ocenění od jiných lidí (a pokud se nám nedostává, upadáme do deprese).
Pokud jste si na většinu otázek odpověděli kladně, pak je načase poznat své vnitřní dítě a popřemýšlet nad tím, jak ho zbavit starých zranění.
Proč vlastně zapracovat na uzdravení vnitřního dítěte?
Uzdravení vnitřního dítěte s sebou přináší postupné vylepšení oblastí, které jsou pro spokojený život klíčové:
- Vztah k sobě samému: sebedůvěra, sebeláska, sebevyjádření
- Vztah k partnerovi: posílení schopnosti navazovat zdravé partnerské vztahy
- Vztahy s okolím: s přáteli, rodinou
John Bradsaw, autor knihy Návrat domů – Kultivace a mistrovství vnitřního dítěte, kromě toho zdůrazňuje, že uzdravení vnitřního dítěte vede k hlubokému sebepřijetí a stává se pro nás silným zdrojem radosti, životní energie a kreativity.
Vzpomínky, které nás v dětství ranily – jak s nimi naložit? Aneb vystupte z projekce obviňování!
Možná nám naši nejbližší neposkytli dostatek důvěry v naše schopnosti či nevytvořili bezpečné prostředí pro sebevyjádření. Přesto se však mohli snažit nejvíc, jak uměli. Důsledky, které tyto situace přinesly, pravděpodobně vůbec nebyly jejich vědomým záměrem. Pokud začneme na tyto situace nazírat touto optikou, zbavíme se postupně tendencí obviňovat jiné z toho, jak se k nám před lety chovali. Uvědomíme si, že nakonec jen my sami jsme odpovědni za to, jak s těmito vzpomínkami naložíme. Můžeme nadále žít ve strachu projevit se a mít obavy z nových věcí. Můžeme nadále neustále pochybovat o sobě a podkopávat svou sebedůvěru. Nebo mít problém navazovat zdravé partnerské vztahy. Můžeme se nadále ptát sami sebe: „Proč mě v každém vztahu ovládá žárlivost? Proč potřebuji pořád někomu něco dokazovat?“
Ale taky můžeme vzít odpovědnost za tyto vzorce chování a pocity do vlastních rukou. Můžeme se svému vnitřnímu dítěti věnovat, pozorovat jeho reakce a vyvinout úsilí k tomu, abychom ho z těchto dávných zranění vyléčili. Koneckonců se toho o sobě hodně dozvíme.
Postupně, jak navazujeme vztah se svým vnitřním dítětem, si můžeme všimnout, že vnitřní dítě není jen příběhem nás samotných. Naše vnitřní dítě je zrcadlem několika našich generací. Již naše máma zažila utrpení a náš táta taky prošel těžkým životním obdobím. Pravděpodobně se jim nikdy nepodařilo vyléčit své vlastní vnitřní dítě. A pak se svými dětmi jednali skrz své staré rány. Když léčíme své vnitřní dítě, léčíme bolesti, které jsou staré několik generací. Náš postoj má význam nejen pro nás a naše předky, ale i naše partnerské vztahy a naše potomky. Pokud se totiž opravdu naučíme milovat sami sebe, naše vztahy nám to budou hodnověrně zrcadlit.
– Thich Nhat Hanh, buddhistický mnich z Vietnamu
4 způsoby, jak začít s uzdravením vnitřního dítěte
- Trénujte všímavost
Mindfulness anebo všímavost vám pomůže lépe si uvědomit své emoce a reakce, které se ve vás spustí, když se někdo dotkne rány vašeho vnitřního dítěte. Jen pak je možné pracovat na vyléčení svého vnitřního dítěte.
- Pěstujte sebedůvěru
Pokud chcete vyléčit své vnitřní dítě, musíte zapracovat na sebedůvěře. Stát se svým nejlepším přítelem, který důvěřuje ve vaše schopnosti a podporuje vás, ať se děje cokoliv.
- Pěstujte sebelásku
Dopřejte si relax a naučte se užívat si čas, který trávíte jen sami se sebou. Pochvalte sami sebe za to, co se vám vydařilo. Uvědomte si, že jste to vy sami, kdo určuje vaši vnitřní hodnotu, nikoliv vaše okolí svými zmínkami o vás.
Tip pro ženy: Abyste na to nezapomněly, vytvořte si upomínky. Založte si třeba za zrcadlo v koupelně krátký vzkaz „dnes ti to sluší“ a uvidíte, jak vám to pokaždé vykouzlí úsměv na tváři. Po čase si možná uvědomíte, že jste mnohem víc vyrovnané s tím, jak vypadáte, a že se máte ráda přesně taková, jaká jste (odzkoušeno).
- Vraťte se k svým koníčkům
Vzpomeňte si na to, čemu jste se jako dítě nejraději věnovali. Ať to bylo kreslení, skládání puzzle nebo jízda na koni, vraťte se k tomu a naplno si to užijte. Nejenže se uvolníte, ale navíc vás to dobije energií na několik dnů.
Převzetí odpovědnosti za své vlastní štěstí
Naše vnitřní dítě si s sebou nese hodně vzpomínek na situace, které ho kdysi zranily. A tyto vzpomínky nemusí nutně souviset s násilím. Chybějící pocit bezpečí, důvěry nebo pocit, že nejsme přijímáni tací, jací jsme, a z toho plynoucí strach se naplno projevit, v nás zůstávají zakořeněny i po letech. Minulost nezměníme. To, na čem však můžeme zapracovat, je vnímání a náhled na tato zranění. Jen my sami jsme odpovědni za to, kdy vystoupíme z pozice oběti a staneme se tvůrcem vlastního štěstí.
Pokud se toužíte o svém vnitřním dítěti dozvědet víc a zažít techniky, které vedou k jeho uzdravení na vlastní kůži, pak doporučujeme Meditační seminář: Sebeláska a vnitřní dítě, který se uskuteční 18.-19. 3 v Bratislavě.
ZDROJE:
https://healthpsychologyconsultancy.wordpress.com/2012/04/21/who-is-your-inner-child/
www.mindful.org
