Workshop metody Wima Hofa v Českém ráji: dýchej, soustřeď se, vnoř se do ledové vody. A objev svůj vnitřní oheň.

Publikováno uživatelem

Kdo je Wim Hof? Nejspíše se setkáte s nálepkami jako „rekordman“, „sněžný muž“, či dokonce „superhuman“. A vlastně zcela oprávněně – pro člověka, který si vyběhl Mount Everest v šortkách nebo se potápěl pod ledem tak daleko, až mu zmrzly oční rohovky. Holanďan Wim je ale především charismatickým učitelem. A také hrdým rodičem. Jeho příběh je příběhem člověka, který prošel peklem. A v přírodě našel způsob, jak zhojit své rány a žít šťastný život. Jeho vědecky testovaná metoda (Wim Hof Method) posunula vnímání hranic lidského těla mílovými skoky. Metoda Wima Hofa je založena na kombinaci tří elementů – dýchání, práce s myslí a postupném vystavování se extrémnímu chladu. Všechny tři elementy úzce souvisí a společně vytvářejí unikátní metodu pro posílení jak fyzického, tak psychického zdraví. V tomto skvělém krátkém videu je vše, co je dobré o metodě Wima Hofa vědět pro začátek.

Jaký je potenciál otužování pro zdraví a mysl? Tato otázka mě zajímá již delší dobu. Své první pokusy, jak vyzrát s pomocí mysli na studenou vodou, jsem dříve popsal v jiném příspěvku na tomto blogu. A pak jsem nedávno narazil na dokument o „supermuži“ Wim Hofovi Inside the Superhuman: World of the Iceman. Metodou Wima Hofa, která propojuje mysl a otužování, jsem byl nadšen. Napadlo mě, že pokud je někdo, kdo by se u nás propojováním mindfulness s otužováním chtěl zabývat, pak je to Kasia Korda. Na mé nadšení jsem na stránkách Mindfullife.cz objevil video z workshopu metody Wima Hofa a pozvánku na lednový workshop v Českém ráji.

Při praxi metody Wima Hofa zažívám přísun životní energie, zbystřené smysly, propojení s okolím, všechny krásy tady a teď… zdraví, dobrý pocit a sílu – byla to láska na první pohled a hned mi bylo jasné, že se tato metoda stane součástí mého života i práce.

K. Korda

A tak jsem se začátkem ledna ocitl na cestě do vesničky Klokočí v Českém ráji. V Klokočí jsem byl naposled asi před rokem a půl v mnohem přívětivějším období roku – v létě. Tehdy jsem si přijel s Kassiou promluvit o spolupráci mezi Spiritual Planet a Mindful Life. Je to krásná vesnička obklopená lesy a kopci. Všude kolem se tyčí pískovcové skály podivných tvarů a velikostí. Teď byl ovšem leden a docela mrzlo. „Ale to je dobře, vždyť proto jsem přišel,“ snažím se v duchu podpořit sám sebe. Tato milá vesnička má méně obyvatel než činžák v Praze, v němž teď bydlím. Takže se toho tady zas tak moc neděje. Napadlo mě, že Kasiiny workshopy možná patří k hlavním tahounům místní ekonomiky. Něco na tom asi bude, protože poté, co jsem zaparkoval kdesi u zastávky a rozhlédl se kolem, jsem zjistil, že jsem nebyl první ranní turista, a dokonce ani první se slovenskou „espézetkou“. Společně s dalšími odvážlivci jsme zamířili ke Kasiině domu.

První část Wim Hof method – dýchání

Kasin workshop otužování měl dvě části. Po úvodním seznámení jsme začali procvičovat speciální dýchací metodu Wima Hofa (o dýchání se dozvíte více v již zmiňovaném dokumentu nebo na oficiálním blogu Wima Hofa). Dýchání je aktivní, nejde o praxi mindfulness, kdy jenom pozorujete váš dech takový, jaký je. Právě naopak. Cílem je s pomocí stanoveného počtu intenzivních vzdechů a krátkých výdechů co nejvíce okysličit organismus. Následně se dech zadržuje na co nejdelší dobu – až v tomto momentu přichází mindfulness: pozorujeme, jaké změny v našem těle aktivní dýchání vyvolalo. Praktikování této speciální metody dýchání vyvolává specifické hormonální reakce organismu (vědecky zdokumentované – více opět na blogu Wima Hofa nebo mindfullife.cz), které bezprostředně mění náš imunitní systém. Tak umožňují lépe zvládat fyzicky i psychicky náročné situace – třeba i pobyt v extrémním chladu. Po hodince intenzivního dýchání jsme si dali skvělý domácí oběd, který byl korunován spontánním vystoupením jednoho z účastníků workshopu. Nemuseli jsme ho dlouho přemlouvat, aby nám ukázal profi verzi Haky – tradičního tance maorských domorodců (znáte ho v podání novozélandských ragbistů, že?). A tak chvíli v domě duněla celá podlaha. Někteří se prý zpotili pouhým koukáním.

Druhá část Wim Hof method – pobyt v chladu

Po obědě jsme všichni vyrazili k nedalekému jezeru s malou pláží. Blížil se okamžik pravdy. Nejdřív ale ta lehčí část. Všichni jsme se svlékli do plavek a dali se do lehké rozcvičky v pozici „koňské sedlo“ (horse stand). Museli jsme vypadat jako bláznivá kombinace kung fu žáků a ledových medvědů, takže jsme ihned přilákali pozornost několika lidí z nedaleké restaurace. A pak ta těžší část. Ledová voda s teplotou 0 stupňů. Kassia nám navrhla, abychom jeli všichni společně. Tak jsme se hezky seřadili do jedné lajny a vykročili vstříc chladu. Později mě napadlo, že tohle byl přesně ten typ výzvy, pro jejíž zdolání je komunita lidí nedocenitelná. Byl to skvělý zážitek. Všichni jsme do vody vstupovali stejným tempem. Nikdo se nezastavoval. Nikdo se neohlížel. Všichni jsme se pomalu – krok za krokem – nořili do ledové vody. A soustředili se na vlastní dýchání. Pro drtivou většinu z nás to bylo poprvé.

DSC03257

Práce s myslí v ledové vodě

Pro mě mělo otužování vždy rozměr navíc. Studená voda mi byla vždycky strašně nepříjemná. Jednoznačně mimo mé komfortní zóny. Setkání se studenou vodou ve sprše tak pro mě bylo o velké osobní disciplíně a trénování mysli. Ale tohle bylo jiné. Mnohem, mnohem horší. Myslím si, že pokud jste netrénovali otužování postupně, třeba tak, že jste po dobu několika měsíců postupně vstupovali do stále chladnějšího a chladnějšího jezera, pak vás na ten okamžik nic nepřipraví. Poté, co jsem se vnořil po krk do ledového jezera, zůstal jsem v šoku. Jako by do mě bodalo tisíce malých jehliček. Začal jsem se prudce třást. Můj mozek vysílal šílené poplašné signály do celého těla. Můj dech se zrychlil. Prudce jsem odfukoval. Pak někdo vedle mě klidně řekl: „Uvolni se do toho. Dýchej klidně.“ Podíval jsem se na otužilce vedle sebe a zklidnil dech. A najednou se dostavil senzační pocit – „Je to možné, dokážu se uvolnit, nemusím panikařit. Můžu být ledově klidný. Jde to, i tady a za těchto okolností!“

Pomalu jsem uvolnil celé tělo a začal v klidu dýchat. Po dvou mrazivých minutách nás Kassia zavolala na břeh. Pomalu jsme se otočili. Ještě jsem si do vody ponořil tvář a pak se vydal k břehu. Poté, co jsme všichni vylezli z vody, se vyplavily endorfiny. Začali jsme skákat radostí a vydávat různé vítězné pokřiky.

„Tak co, cítíte, že žijete?“ ptá se Kassia a usmívá se na nás svým typickým úsměvem.

Následoval highlight dne – sauna. Další zajímavá zkušenost. Ještě nikdy se mi totiž nepovedlo v sauně zůstat 25 minut bez přestávky. No co, musel jsem se zahřát… A taky bylo fajn bavit se o věcech, o nichž stojí za to mluvit – o osobním rozvoji, mindfulness, meditaci, překonávání výzev, cestování.

otužování

Extrémní podmínky, extrémní motivace

V mém životě mi WHM přinesla rok bez nemocí!!! Dále mnoho zábavy, intenzivnější kontakt s přírodou, náhražku kafe, pocit bezpečí a lepší kontakt s tělem, dobrodružství v ovládání těch procesů v těle, o kterých si myslíme, že jsou automatické, zlepšení sportovních výkonů, zajímavé psychedelické zážitky, nové přátele, hodně energie, lepší zvládání napjatých situací a mnohé další…

K. Korda

Celý příští týden jsem se cítil skvěle. Cítil jsem se zdravý, šťastný a tak trochu… neohrožený. Tvrdá lekce v ledové vodě byla intenzivní po každé stránce. I proto mi dodala na začátku roku větší motivaci než cokoliv jiného. Pokud jsem dokázal tohle, co všechno tento rok dokážu? O několik týdnů později jsem byl v ledové vodě znova. Kamarád mi volal, že by si rád ledové otužování vyzkoušel. Ledovou Výzvu jsem přijal. Proč ne?

/
Přečteno 335 x

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *